Hokej je v Kanadě sportem číslo jedna, o tom není pochyb. Hokej je v Kanadě svým způsobem dokonce jakási forma náboženství – každý ho hraje, každý ho sleduje, každý jím žije. A s trochou nadsázky by se dalo říct, že každý fandí Montrealu nebo Torontu. Pochopitelně že obyvatelé jednotlivých aglomerací, v kterých se NHL hraje, milují své domácí kluby. V Edmontonu a okolí se fandí Oilers, v Calgary drží lidé palce Flames a Manitoba by za své Jets položila život. A tak bychom mohli pokračovat. Ovšem je tu jedno velké ALE. Stejně jako Sparta a Slavie mají v Čechách fanoušky rozeseté po celé republice, tak v Kanadě je podobným způsobem země rozdělena mezi příznivce Canadiens a Maple Leafs.
I v samotném Edmontonu spousta lidí přeje těmto dvěma kanadským velkoklubům, a při vzájemných utkáních můžete v Rogers Place spatřit v hledišti mnoho fanoušků v modrých nebo červených dresech. Z části je to pozůstatek z dob, kdy v NHL zkrátka jiné kanadské kluby nehrály, a každý hokejový nadšenec ze všech koutů Kanady se musel rozhodnout, pro který z obou týmů bude tlouct jeho srdce. Paradoxem je, že u skalních fanoušků Oilers jsou Maple Leafs pravděpodobně nejvíce nenáviděným soupeřem. Dokonce více než sousední Calgary Flames. Jak uvádí server oilersnation.com – zdá se, že existuje mnohem intenzivnější nepřátelství vůči Maple Leafs a jejich fanouškům, než 
k celku z jižní Alberty. Všechno to nejspíš pramení z mainstreamového protěžování torontského klubu, který plní všechna hlavní kanadská média a fanoušci Leafs se na vše, co se stane mimo jejich hokejovou Mekku, dívají s notnou dávkou přezíravosti a opovržením. Dnes by tedy neměla být v domácím svatostánku Naftařů o bouřlivou kulisu nouze a můžeme doufat, že bude na co koukat i na samotné ledové ploše.
Oilers se s Torontem střetli nedávno, konkrétně 27. února a ve Scotiabank Areně schytali políček v podobě porážky 2:6. Hlavním důvodem byl především nezvládnutý úvod druhé třetiny, v kterém svěřenci Kena Hitchcocka inkasovali během 7 minut 4 branky. Nutno ovšem podotknout, že z posledních 9 zápasů se jednalo o jediné utkání, v kterém Naftaři nebrali ani bod. Jinými slovy od návratu slovenského obránce Andreje Sekery do sestavy po jeho vleklém zranění se herní i výsledkový projev týmu postupně dostává do úplně jiných hodnotících kritérií. Aktuálně Oilers drží sérii 4 vítězných duelů v řadě a na poslední postupovou příčku ztrácí 7 bodů. Minnesota má ovšem odehrány o 2 zápasy více než Edmonton. Zápas s Torontem bude pro McDavida a spol. druhým domácím utkáním v řadě z celkových čtyř, kdy se postupně v Rogers Place utkají ještě s Rangers a s New Jersey.
Toronto je týmem, který má podle řady odborníků před sebou velmi zářnou budoucnost, nebo spíše přítomnost. Jejich největší hvězdy prožívají zenit své výkonnosti, nebo jsou těsně před ním. Skoro by se dalo napsat – teď nebo nikdy. V době platových stropů bude nemožné udržet takto hvězdný celek pohromadě v celé jeho parádě, a proto by nemělo Toronto frontální útok na svatý hokejový grál příliš dlouho odkládat. Edmonton se sice může pyšnit momentálně asi nejlepší dvojicí útočných es v lize, ovšem zbytek ofenzivní výbavy už tolik strachu soupeřům nenahání, naproti tomu má Toronto ve všech svých útočných řadách vyváženost a nesmírnou sílu. Oilers mají na soupisce jen pět hráčů, kteří dokázali dát v probíhajícím ročníku 10 a více branek, zatímco Leafs mají takových hráčů ve svých řadách deset. Neznamená to však, že i Toronto nemá své slabé stránky. Javorové Listy jsou sice na slušné desáté ligové příčce, co se týče inkasovaných gólů, ovšem velkou zásluhu na téhle skutečnosti má především brankář Frederik Andersen s úspěšností zásahů 92,3%. Dánský fantom, jehož masku často zdobí postavičky z Lega, tak dělá torontskou obranu na oko mnohem lepší, než ve skutečnosti je. Defenzivní vozba modrobílých sice není vyloženě jejich Achillovou patou, ovšem rozhodně se nejedná o sílu, z které by si soupeři měli dělat vrásky na čele. Andersen zkrátka kompenzuje hodně.
Jak správně podotýká server oilersnation.com blížící se vzájemný duel je velmi důležitý pro oba celky. Oilers bojují o samotný postup do play off a Toronto o výhodu domácího ledu v úvodu vyřazovacích bojů. Je totiž téměř jisté, že se Maple Leafs hned v prvním kole střetnou se svým odvěkým rivalem z Bostonu a výhoda domácího prostředí by se mohla v této sérii stát pomyslným jazýčkem na vahách, určujících konečný úspěch.
Duel s Torontem je pikantní i pro kapitána Oilers Connora McDavida. Ten se narodil v Richmond Hill v Ontariu, což je od Toronta na kanadské poměry doslova coby kamenem dohodil a současný tahoun Oilers tak v dětství pochopitelně Leafs fandil. Hned ve svém prvním zápase proti Torontu v kariéře dovedl McDavid své barvy k výhře 5:2, čemuž sám dopomohl 5 kanadskými body. Od té doby se ovšem pokaždé ve všech dalších pěti vzájemných soubojích radovali hokejisté Toronta. Ovšem ani největší hvězda Maple Leafs Auston Matthews při bitvách Toronta s Edmontonem příliš nezáří. Jednička draftu z roku 2016 zatím zasáhla do 4 vzájemných zápasů, v kterých si připsala 4 kanadské body.
V dresu Edmontonu do dnešního utkání nezasáhne finský útočník Jesse Puljujärvi, který se zotavuje z operace kyčle a Torontu budou chybět Nazem Kadri, Jack Gardiner, Travis Dermott a Nathan Horton. V brankách by se měly objevit obě týmové jedničky Mikko Koskinen resp. Frederik Andersen. Měl by nás tedy čekat skandinávský minisouboj v brankovištích.
V dnešním duelu budou na ledové ploše k vidění hned čtyři z jedenácti nejlepších hráčů ligy, co se týká průměrného počtu gólových příležitostí na jedno utkání. Jmenovitě se jedná o Johna Tavarese (2,6), Austona Matthewse (2,28), Connora McDavida (2,11) a o Leona Draisatila (2,09).
I to lze pokládat za nejlepší pozvánku ke sledování tohoto zápasu. Úvodní buly bude v Rogers Place vhozeno v 1:05 SEČ a přímým přenosem bude utkání vysílat televize NOVA Sport 1.