«

»

Lis 05 2019

Joel Persson: pedagog na modré čáře

Obranné řady Edmontonu Oilers připomínaly v posledních sezonách všechno možné, jen ne dobře fungující kompaktní celek. S příchodem nového generálního manažera Kena Hollanda se všeobecně očekávalo, že dojde na postech obránců k radikálním změnám. Realita byla ovšem poněkud jiná a jediným větším zásahem do defenzivních řad mužstva bylo vyplacení slovenského reprezentanta Andreje Sekery, jenž následně odešel do Dallasu Stars.

Holland se rozhodl, že nepříznivou situaci bude řešit pomocí vlastních zdrojů, případně levnými a dosud neprověřenými Evropany. Do takto nastavené koncepce se skvěle hodil pětadvacetiletý Švéd Joel Persson, který dosud nastupoval pouze v nejvyšší domácí švédské soutěži.

Pokud by se trenéru Tippettovi podařilo Perssona natrvalo zabudovat do obranné vozby svého mužstva a udělat z něj stabilního beka pro NHL, budeme moci hovořit s trochou nadsázky o loupeži za bílého dne. Vysvětlení tohoto odvážného tvrzení je velmi jednoduché. Rodák z Kristianstadu totiž ještě před dvěma lety nastupoval v lize zvané Division 1, což je navzdory dobře znějícímu názvu ve Švédském království až třetí nejvyšší hokejová soutěž. A to v roce 2015 dokonce oblékal dres klubu Tyringe SoSS v Division 2, s kterým se až na konci sezony mohl radovat z postupu o patro výše do již zmíněné Division 1. Když v deníku Edmonton Journal během léta novou posilu Oilers představovali, tak při popisu kvality těchto soutěží použili ekvivalent „švédská ECHL a jakákoliv jiná nižší liga“, aby si fanoušci vůbec dokázali představit, kde Persson ještě donedávna působil. A protože na této úrovni se nelze ani ve Švédsku hokejem plnohodnotně zabezpečit, kombinoval 185 cm vysoký obránce své hokejové povinnosti s povoláním externího učitele na škole pro děti se speciálními potřebami. Toto civilní zaměstnání současný obránce Oilers vykonával 5 let a podle svých slov se v té době cítil více učitelem než profesionálním hokejistou. Jeho život se tak skládal z každodenních povinností v zaměstnání na plný úvazek, v kombinaci s odpoledním nebo večerním tréninkem na ledě. A přesto dokázal Persson zaznamenat během tohoto období tak vysoký herní progres, že se o jeho služby začaly čím dál tím více zajímat kluby ze švédské nejvyšší soutěže. Obránce, jenž v loňské sezoně debutoval také v reprezentaci Tre kronor, nakonec ze všech nabídek zvolil odchod do týmu Vaxjö Lakers HC.

Město Vaxjö, jež bylo v minulosti díky své poloze mezi věčně soupeřícími korunami Dánska a Švédska několikrát zničeno, znamenalo pro Perssona naopak šanci na zcela nový, ryze hokejový život. Okamžitě se zařadil k nejlepším bekům švédské nejvyšší soutěže. V první sezoně mezi elitou zaznamenal v 51 utkáních 6 branek a 28 asistencí a celkem 17 plusových bodů a i díky jeho výkonům Vaxjö zcela ovládlo základní část soutěže. V kanadském bodování obránců celé ligy se umístil na druhém místě za současným bekem Buffala Sabres Lawrencem Pilutem. Ve statistikách vynikal zejména Perssonův bodový příspěvek v přesilových hrách, v kterých nasbíral celkem 24 kanadských bodů, což bylo mezi všemi beky zdaleka nejvíce (druhý v pořadí měl o 9 bodů méně). Dalších 13 utkání přidal Persson ve vyřazovací části, kde 1 brankou a 4 asistencemi pomohl svému klubu k zisku mistrovského titulu. Jeho spoluhráčem byl tehdy například Elias Pettersson, současná hvězda Vancouveru Canucks a vítěz Calder Trophy z minulé sezony NHL. Ve finálové sérii Vajxö doslova dominovalo, když svému soupeři ze Skellefteå nedovolilo ani jedno vítězství při celkovém skóre 20:1. Během play off Lakers prohráli pouze jediné utkání. Bonbónkem pak byly Perssonovy úspěchy v hokejové Lize mistrů, kde se stal dokonce neproduktivnějším obráncem, když ve 13 zápasech posbíral 11 kanadských bodů (1+10). Po skončení této sezony, konkrétně 18. května 2018, nabídl Perssonovi tehdejší manažer Oilers Peter Chiarelli jednoletou smlouvu s tím, že bude i v následujícím ročníku nastupovat doma ve Švédsku, kde pod drobnohledem skautů Oilers bude moci nadále rozvíjet své hokejové dovednosti. Persson dostal čas a prostor a mimo jakýkoliv tlak k rychlému odchodu za oceán pokračoval doma ve Švédsku stejně, jako o rok dříve skončil – skvěle. Během základní části švédské nejvyšší soutěže vstřelil znovu 6 gólů, přidal 25 asistencí a 6 kladných bodů v hodnocení plus minus. Se svým klubem došel tentokrát ovšem pouze do čtvrtfinále play off. Důvodem byl především obrovský odliv největších hvězd klubu po předchozí úspěšné sezoně. Jen pro srovnání – v mistrovském ročníku se Persson podílel na 20 % branek svého týmu, o rok později činil jeho podíl dokonce 25 %. Proto je skvělým zjištěním, že i přes značné oslabení mužstva si Persson zachoval svůj herní i výkonnostní standard a podával takřka totožné, ne-li lepší výkony. Jak už jsem zmínil výše, stihl také na 9 zápasů nakouknout v rámci EHT do švédského národního mužstva, kde se mohl pochlubit bilancí 0+3.

Přestože minulý generální manažer Oilers Peter Chiarelli napáchal během svého působení v klubu více škody než užitku, tak vystopování zapomenutého Joela Perssona by se dalo zařadit k tomu lepšímu, co pro Edmonton udělal. Jeho nástupce Keith Gretzky, jenž vykonával funkci prozatímního generálního manažera před příchodem Kena Hollanda, neváhal ani vteřinu a se stále se zlepšujícím obráncem prodloužil v lednu 2019 smlouvu o další sezonu (jedná se o jednocestný kontrakt v hodnotě 1 mil. dolarů) s tím, že nyní měl již dostat férovou možnost poprat se o NHL.

Web Elite Prospect o Perssonovi říká, že je ofenzivním obráncem s vynikající střelou a perfektním bruslením. Skvěle pracuje s pukem a vyniká rovněž dobrým čtením hry a pohybem na vlastní modré čáře. Jeho slabinou může být poněkud menší postava. K dnešnímu dni odehrál Persson za Oilers 8 utkání (zbylá vynechal kvůli následkům otřesu mozku) s bilancí 0+0 a jednoho mínusového bodu. Většinou nastupuje v druhém obranném páru se svým krajanem Oscarem Klefbomem. Z oněch 8 zápasů s Perssonem v sestavě Oilers dokázali šestkrát zvítězit a pouze v jednom případě odešli z ledu bez bodového zisku.

Odchovanec Kristianstadsu v minulosti prokázal, že má vytříbenou schopnost bez potřeby dlouhé adaptace postoupit na mnohem vyšší úroveň a být v ní konkurenceschopný. To bylo nejvíce patrné při první sezoně ve Vaxjö a nyní to samé zatím nesměle prokazuje i na úrovní NHL. Jeho poměrně štědrá porce času stráveného na ledě vychází i ze zranění dalšího švédského obránce ve službách Oilers Adama Larssona, jehož vlastně vedle Klefboma Persson nahradil.

Už před sezonou za mořem trochu panovala nejistota nad Perssonovými defenzivními schopnostmi, a to zejména kvůli jeho drobnější postavě. I nyní se množí hlasy, že role mezi čtyřmi top beky mužstva je zatím nad jeho síly. Nezpochybnitelným faktem je, že rozhodně nezklamal. I přes výše uvedené obavy jsou momentálně hlavní rezervy spatřovány paradoxně spíše v jeho hře směrem dopředu. Podle deníku Edmonton Journal podal dosud nejlepší výkon v utkání na ledě New Yorku Rangers, kde zvládl perfektně všechny své defenzivní povinnosti. Naopak bylo vidět, že například tvrdá fyzická hra útočníků Chicaga mu dělala značné problémy, což v důsledku vedlo k několika hrubým chybám v jeho obranné hře. Proti Islanders šel jeho výkon nahoru konstantně s vývojem skóre ve prospěch Oilers. Za stavu 4:1 se nebál konečně předvést i své útočné choutky, když byl častým návštěvníkem hluboko v obraném pásmu Ostrovanů. Poznatek z dalšího zápasu proti Devils – Persson působil velmi sebevědomě s pukem i bez něj, třikrát vystřelil na branku soupeře. V poslední třetině však vyrobil ve vlastním obranném pásmu několik chyb. A tak bychom mohli pokračovat.

Z výše uvedených řádků lze vyvodit, že Persson vcelku logicky trochu bojuje s přechodem na užší kluziště i na odlišný styl zámořského hokeje. Každopádně je téměř jasné, že jsme zdaleka ještě nebyli svědky jeho nejlepší hry, kterou je schopný nabídnout. Pokud nabere potřebné sebevědomí, brzy prodá svou devízu spočívající ve vynikajícím bruslení a čtení hry. Částečnou zodpovědnost z Perssonových beder by mohl sejmout fakt, že se zatím nad očekávání v prvním obranném páru daří mladičkému Ethanu Bearovi a trenér Tippett tak má více variant, jak se svými obránci nakládat. O to více tento fakt potěší v kontextu s posledními zprávami o aktuální formě dalšího mladého obránce Evana Boucharda. Ten sice na farmě v Bakersfieldu patří k nejčastěji střílejícím hráčům, ovšem zapracovat musí zejména na své obranné hře. Často ztrácí také v osobních soubojích. Možná by Perssonovu vývoji pomohlo přeřazení do třetího defenzivního páru místo Matta Benninga, kde by nebyl konfrontován s tak náročnou rolí a jeho aklimatizace na NHL by nabrala pozvolnějších kontur.

Případ Joela Perssona možná až poněkud kýčovitým způsobem ukazuje, že pokud si jdete za svými sny, dokázat se dá téměř cokoliv. Jak jinak charakterizovat příběh muže, který po večerech při zaměstnání piloval své hokejové dovednosti, aby to nakonec dotáhl až do nejslavnější ligy planety a zahrál si po boku Connora McDavida? Může se klidně stát, že pokud si Švéd vybuduje v NHL jisté renomé a zařadí se mezi ty lepší obránce soutěže, bude o jeho tvrdé cestě na výsluní jednou natočen film, u kterého ukápne nejedna chlapská slza. Ne, tohle vážně není obyčejná hokejová kariéra.

Zajímavost na závěr

Zájem Edmontonu o Joela Perssona zažehnul tehdejší hlavní evropský skaut klubu Václav Burda. Jak uvádí magazín ProHockey – bývalý český obránce se na slibného beka zaměřil a pravidelně o něm podával zprávy na ústředí klubu. Je smutné, že Švédova debutu v NHL se již Burda nedočkal. Dva měsíce po Perssonově podpisu smlouvy měl uprostřed noci autonehodu, jejíž následky nepřežil.