Těšme se na víkend plný hokeje, Oilers čekají dva zápasy po sobě v, pro evropského fanouška, ideálních časech

Po dvou veledůležitých vítězných zápasech na domácím ledě přibrzdila Naftaře v rozletu Tampa Bay, tým, který v současné době oplývá patrně asi nejlepší aktuální formou v soutěži. I když se na ledě Bolts de facto nedalo nic ztratit, jen získat, při absenci Kučerova se Stamkosem se dalo doufat, že by mohlo něco cinknout. Bohužel nestalo se, i když proti velkému favoritovy nebyli Olejáři od bodového zisku nijak přehnaně daleko. Ovšem není čas na zoufání, kolotoč zápasů se neúprosně rychle točí dál a shodně od 22:00 SEČ čekají na Edmonton v sobotu i v neděli další dva venkovní zápasy. Nejprve proti Floridě, a poté pod drobnohledem kamer Nova Sport boj na ledě Caroliny.

Ano, bodově se nedalo Lightning ztratit nic, ovšem v reálu přišli trenéři o dalšího klíčového borce, a to ne vinou zranění, ale přiznejme si bez příkras, vinou hrubé osobní nedisciplinovanosti. Za kopnutí bruslí do hrudi slovenského beka Erika Černáka, byl Zack Kassian potrestán největším trestem v sezoně a vynechá příštích sedm zápasů (!), tedy zbytek únorového maratonu, kdy čekají Edmonton po návratu domů a intermezzu proti Bostonu a Minnesotě, další tři těžké, důležité a možná klíčové venkovní zápasy venku proti LA, Anahaeimu a Vegas. Ve všech těchto řežích bude Kassian chybět, a naskočí až proti Jets za 15 dnů. I když se hned ve čtvrtek po zápase hájil slovy: „Držel mi nohu a snažil jsem se ji uvolnit“, což je mimochodem asi i pravda, udělal to způsobem, který je prostě neakceptovatelný. A jelikož je na tohoto borce pohlíženo stran opakovaného recidivisty, trestu od vedení Ligy se asi nelze divit. Dokonce si řekněme, se střízlivým pohledem oproštěným vlivů fanouškovských srdcí a podkresleným výhradně nezávislým uvažováním, že těch sedm zápasů se vlastně nejeví až tak moc. Kassian přijde navíc o tučnou sumu v podobě 166.463 dolarů a Dave Tippet o druhého klíčové útočníka, a to v sakra důležité fázi ligy, kdy jakákoliv takováto věc, může vynulovat veškeré dlouhé hokejové úsilí celého týmu.

Jak jste se nedávno mohli dočíst v článku Tomáše Šimka, Zack Kassian rozhodně je, a vždy byl, hokejové enfant terrible, avšak tehdy bylo toto vyřčeno s podkresem jistých obecných sympatií k tomuto borci ve světle jeho konfliktu s Matthew Tkachukem. Ovšem dnes je situace jiná a mnoho zastánců tento hokejový válečník na své straně patrně mít nebude. Vedení týmu zareagovalo briskně a do prvního týmu se vrací finský útočník Markus Granlund, a byť měl několik silných okamžiků i v dresu svého nového chlebodárce, rozhodně nepřesvědčil a pro kolektiv to jistě oslabení bude. Když k tomu připočteme i absenci muže nejklíčovějšího, tj. Connora McDavida, opětné vypadnutí ze sestavy Jamese Neala a dlouhodobé zranění Joakima Nygarda, máme rázem v útoku téměř lazaret (Tomáš Jurčo je též ze hry a nelze s ním v záloze počítat až někdy do poloviny března). A nezapomeňme, že v obraně chybí kvůli otřesu mozku „pan spolehlivý“ Kris Russell. Inu z týmu, který byl dlouho považován za tým jednoho borce je rázem kolektiv, který musí spoléhat sice opět na jednoho borce, Leona Draisaitla, lídra bodování ligy (32+58), který jako první překonal hranici 90 bodů a vede se slušným náskokem 9 kanadských bodů před Davidem Pastrňákem.

Co Draisaitlovi chybí ke genialitě McDavida naštěstí vyvažují v posledních dnech excelentně hrající Kailer Yamamoto a Ryan Nugent-Hopkins. Yamamoto po svém zařazení do prvního mužstva doslova výkonnostně explodoval, v 16 zápasech má 14 bodů (7+7) a zejména vynikajících +12. V tomto ohledu je mezi Olejáři suverénně nejlepší. A v této statistice je patrně nutné hledat fakt, proč Naftaři nejsou v tabulce výše. Ještě Matt Benning je na +9, a ruku na srdce, tuto statistiku mu patrně udržela jeho delší absence, díky níž se vyhnul krizovému prosincovému období. Pak už jen Jurčo +1 a Nygard 0, všichni ostatní hráči, ať už stabilního kádru nebo byla jejich role v sezoně zatím spíše epizodní jsou v záporných číslech. I tolik trápící se Kings mají v plusu také čtyři borce, horší je pouze Detroit, ale to je tým, který snad nelze v letošní sezoně brát vážně vůbec.

O to víc bude důležité, aby se semkla defenziva a své spoluhráče podrželi gólmani. Mike Smith tuto roli zatím opět plní beze zbytku, i při porážce s Tampou předvedl výborný výkon. Pomůže konečně po čase opět i Mikko Koskinen, který se mez tři tyče patrně podívá dnes? A stále doufat, že i bez několika důležitých borců budou fungovat přesilovky a oslabení, to jsou totiž faktory, které letos Oilers jednoznačně drží tam, kde už dlouho nebyli. V tabulce Západní konference drží Naftaři šesté místo se 66 body a stejným bodovým součtem jako Vegas a Calgary. Lídr Pacifické divize z Vancouveru drží výbornou formu a odskočil o tři body, naopak trochu vadne Arizona a ztrácí body dva, ovšem odehrála již o tři mače více, než Olejáři. V Centrální divizi je asi jasno, St. Louise, Colorado a Dallas půjdou do vyřazovacích bojů, ovšem i dvě divoké karty rozhodně budou usilovat čtyři týmy zbývající. Winnipeg je sice nejblíž, ale rozhodně nezáří (63), ovšem forma Preds jde zjevně nahoru (61), na stejných bodech jdou i Wild a i s nimi se rozhodně musí počítat. Jen Blackhawks si nyní vybírají slabší chvilku, ale s 58 body jsou i oni stále ve hře! Sharks, Ducks i Kings už jsou patrně ze hry.

Oba víkendoví soupeři Naftařů prožívají takřka identickou sezónu. A celkově podobný příběh. V lize působí sympatickým dojmem nejen na tábory svých nejvěrnějších, byť trochu z rozdílných důvodů. Florida díky týmu zcela bez hvězd, resp. týmu o němž se traduje, že v jeho středu působí několik nedoceněných hráčů, tedy hvězd? Byť platí vlastně ještě i letos, kdy v současné době jejich nejproduktivnější hráč Jonathan Huberdeau (20+49) v produktivitě ligy celkově jedenáctý a nastřádal stejně bodů jako super star typu Patrick Kane či Austen Matthews, či jen o jeden bodík méně než loňský král králů Nikita Kučerov? Na ledě patrně ne, ovšem v myslích mnohých patrně stále, byť poměrně nezaslouženě, ano. Druhý nejproduktivnější „Panter“, celkově 23 Alkexander Barkov (17+39), je na tom možná o něco lépe, byť jen o kousek, a to patrně jen proto, že je Fin a nikoliv Kanaďan, Rus, či Američan. Možná největší hvězdnou gloriolu v týmu má třetí v produktivitě Mike Hoffman (21+25), či kanadský bek Aaron Ekblad, ovšem jmenoval by jej někdo z vás mezi hvězdami NHL? Trochu zpět se letos drží snad jen Yevgenij Dadonov.

Jonathan Huberdeau

Sympatie pro organizaci Canes pramení zase v zámoří z nezvyklých děkovaček po vítězných domácích zápasech. To, co je např. v naší extralize běžný standard, ba naopak spíše nutnost, nesli někteří zámořští konzervativní komentátoři poměrně nelibě. Ovšem hráči Caroliny se nenechali zlomit a byť je samosebou stále těžší a těžší přijít s nějakým novým číslem, s fanoušky si stále vítěznou euforii na ledové ploše užívají. Možná tak nejvíce ze všech dnes ukazují, že hokej se ani v NHL nehraje jen pro peníze (byť je to v dnešní době hodně odvážné tvrzení), ale stále ještě i pro fanoušky. Možná i proto jsou jejich po zápasová show tak populární i mezi příznivci ostatních klubů. A ačkoliv ani v dresu Hurricanes nenajdeme momentálně žádnou opravdovou superstar první kategorie , hned několik borců má slušný potenciál se jí v budoucnu stát. Trochu překvapivě vede produktivitu týmu z Raleighu Teuvo Tärävainen (12+43 a fantastických +19), který už měl výbornou sezónu v loni, ale letos opravdu vystoupil ze stínu svého o něco slovutnějšího krajana Sebastiana Aha (31+22), momentálně nejlepšího střelce Canes a sedmého nejlepšího k dnešnímu dni v NHL. Přesně mezi ně, tak že mezi lídrem produktivity a třetím v pořadí jsou pouhé dva body, se vklínil teprve devatenáctiletý Rus Andrej Svečnikov (24+30), který již dnes baví celý hokejový svět svými nevšedními kousky a brilantními kousky. Dougie Hamilton, kanadský bek, který nechal letos rozkvést v plné síle svoje ofenzivní choutky a je třetí v lize v +/- (+29), když dlouhou dobu této statistice dokonce kraloval. A při současném ústupu ze slávy, který prožívají někdejší top beci v lize jako Doughty, Keith, Seabrook, ale i Burns a další, by právě on a Ekblad mohli být lídry kanadské defenzívě, pokud by borci z NHL startovali na příštích OH v Pekingu. A to je v záloze ještě český talent z Brna Martin Nečas, který se letos konečně uchytil trvale v prvním týmu (15+16) a svými výkony by mohl být vysoko mezi nováčky letošního ročníku.

Oslavy Canes jsou v NHL unikátní, co si o nich myslíte vy?

Tím však společné rysy obou týmů nekončí Florida rozhodně a patrně i Carolina letos chtěli a chtějí 100% do play off. Kádry by na to mít měly, prognózy jim věřili. Carolina drží poslední postupové místo ve Východní konferenci se ziskem 69 bodů v 57 zápasech. Florida, která by měla být papírově o trochu silnější zaostává o body tři na místě desátém a odehrála zápasů stejně. Summa summarum Panthers jsou na tom procentuálně stejně jako Oilers, Canes dokonce o trochu lépe, avšak z globálního výhledu v boji o play off drží nejlepší karty Naftaři. I takový může být hokej. Pak je však pro nás ovšem velmi těžké, určit pro jeden či druhý herní den zápasového favorita. Avšak patrně i díky nekompletní sestavě by měli být horší kurzy vypisovány na hostující celek. Floridě chybí pouze Brian Boyle, díky bohu tentokrát pro běžné hokejové zranění. Carolina bude patrně postrádat právě Hamiltona a Jordana Martinooka.

Ovšem pozor, nemocný je gólman Floridy Sergej Bobrovskij a jeho neúčast ve večerním zápase by pro Pantery byl ten skutečný problém. Ačkoliv tento zkušený a věhlasný ruský gólman NHL zatím v novém prostředí svými čísly úplně neohromuje, pro tým z Floridy je skutečně nepostradatelný. Vždyť jeho náhradníci neznamenají zatím vůbec nic, navíc první z nich Chris Driedger je zraněný a Sam Montembeault zatím také nijak svými výkony neoslňuje. Za svého ruského parťáka zaskočil nuceně naposledy v posledním velmi nepovedeném zápase s Flyers, ale potřebný impuls k otočení zápasu svým spoluhráčům rozhodně nedodal. Carolina vcelku pravidelně v brance střídá českého reprezentanta Petra Mrázka, kterému angažmá v této organizaci zjevně svědčí a recuscitoval zde trochu uvadající kariéru, a zkušeného Kanaďana Jamese Reimera, který ještě vloni plnil pozici jedničky právě na Floridě. A tento chlapík má nakonec ze všech brankářů ze třech „propíraných“ týmů nejlepší čísla, v úspěšnosti zákroků je 13 za 91,70%, což je hodně slušné a nikdo z ostatních se mu nedrží ani v závětří, v počtu obdržených branek je pak za bilance 2,6 gólu na zápas jen o příčku horší.

V říjnu v Edmontonu zachytal Sergej Bobrovskij skvěle, postaví se Naftařům i dnes?

Inu všechny tři týmy bojují o hodně, každý bod je důležitý. Oilers sice kosí zranění avšak formu mají po utkání hvězd dobrou, únorová bilance zní 4-3. Florida něco mezi dostatečnou a nedostatečnou 2-6, když porazila pouze Toronto a trápící se Ďábly z New Jersey. Naposledy doslova vyhořela doma s Philadelphií a v února dostala i několik dalších opravdových nakládaček, jako třeba v Montrealu nebo doma od Vegas. Carolina je ne na tom pak stejně jako Olejáři, tedy dobře, se stejnou bilancí 4-3. Mimochodem pouze zápas s New Jersey zatím v únoru odehrála proti soupeři z Východu, jinak stále hraje proti soupeřům z opačné konference. S týmy z Pacifické divize to má 2:1, když s Vegas hrála rovnocenně 1-1 a zdolala Arizonu. Inu, doufejme, že Naftaři tuto bilanci srovnají a když jim Canes pomohou o tři dny později výhrou na Preds, bylo by to úplně ideální. Oilers mají venku vcelku vyrovnanou bilanci, tudíž alespoň dva body by mohli o víkendu vyválčit, navíc v posledních deseti zápasech hrají na kluzištích soupeřů opravdu výborně. Přidá Leon Draisaitl svůj jubilejní desátý vítězný gól v sezoně a potvrdí tak, že je krom vedení v produktivitě i nejlepší v této další ceněné statistice v celé NHL? Floridě dluží Olejáři říjnovou domácí vysokou prohru 2:6, Carolině pak prosincovou jen o málo milosrdnější 3:6.