Edmonton v neděli přerušil vítězstvím nad Calgary Flames sedmizápasovou sérii porážek a svěřenci Davea Tippetta by chtěli na zlepšené výkony navázat i v nadcházejícím utkání na ledě dalšího divizního rivala z Vancouveru. Pro Oilers se jednalo o vůbec první vítězství v roce 2022. V současné době patří Edmontonu šestá příčka v Pacifické divizi se ziskem 40 bodů. Stejný počet bodů mají i Canucks, Kosatky mají ovšem odehráno o čtyři utkání více než Edmonton.
Hokejisté Oilers měli po nedělní výhře nad úhlavním rivalem volno a na led se vrátili až v rámci pondělního tréninku. Dobrou zprávou bylo, že do tréninku se zapojil také útočník Ryan Nugent – Hopkins, který figuroval na centru mezi Zackem Kassianem a Brendanem Perlinim. Situace kolem Hopkinse je zastřena rouškou tajemství a nejasností. Služebně nejstarší Olejář se zranil během silvestrovského duelu proti New Jersey Devils. Krátce po zápase odletěl zpět do Edmontonu na podrobné lékařské vyšetření. Nedlouho poté byl umístěn na listinu zraněných hráčů a od minulého týdne dokonce jeho jméno začalo figurovat na listině dlouhodobě zraněných hráčů.
Nyní to tedy vypadá tak, že by se Hopkins mohl na ledě objevit už proti Vancouveru. Pokud by nastoupil skutečně na centru „své formace“, bude to v letošní sezoně vůbec poprvé, kdy by McDavid, Draisaitl i RNH hráli v jednom zápase každý na pozici centra. „Uvidíme, jak se bude po tréninku cítit. Pokud ho tréninkové zatížení nevrátí zase o krok zpět, mohl by být do zápasu připraven. Rozhodnutí učiníme ráno,“ řekl k situaci hlavní trenér Tippett. Na tréninku naopak chyběli obránce Tyson Barrie a útočník Zach Hyman. Barrie řeší problém se zraněním v dolní i v horní části těla a Hyman zatím nedostal povolení k návratu z covid protokolu.
Další jméno na edmontonském seznamu, u kterého bych se rád zastavil je Dylan Holloway. Rodáka z Calgary (budiž mu to odpuštěno) si Oilers zamluvili z celkové 14. pozice prvního kola draftu v roce 2020. Loňskou sezonu strávil kompletně v NCAA v dresu University of Wisconsin, kde ve 23 utkáních nasbíral 35 kanadských bodů za 11 branek a 24 asistencí. V dresu reprezentačního výběru Kanady absolvoval také mistrovství světa juniorů v Edmontonu. Naskočil celkem do 6 zápasů s bilancí 1 + 1. Přípravu na letošní sezonu i její rozjezd poznamenaly vleklé potíže se zápěstím, které nakonec vyústily v devítiměsíční rekonvalescenci. Poté se přidaly ještě problémy s covidem a tak se Holloway dostal poprvé do hry až tento víkend. První dvě utkání mezi dospělými v dresu Bakersfieldu Condors odehrál proti San Jose Barracuda. I přesto, že sám hráč vyjádřil určité obavy o sílu svého zápěstí, na ledě nebylo znát, že by ho to mělo nějakým způsobem limitovat.
A jaká jsou hlavní zjištění z jeho premiéry v dospělém hokeji? Tak zejména fakt, že sbírá body. V prvním duelu si připsal dvě gólové přihrávky a v nedělní odvetě přidal další asistenci. A nebyly to pouze čárky do statistik. První asistencí vyslal do brejku skórujícího Jamese Hamblina, druhou přihrávkou pomohl využít Adamu Cracknellovi přesilovou hru a v neděli měl parádní asistenci při gólu Tima Schallera. Holloway popadl uvolněný puk na modré čáře soupeře, rychle obešel obránce a udělal si prostor v útočném pásmu. Následoval rychlý bekhendový pas na Schallera a bylo hotovo. Jedním z nejpůsobivějších prvků jeho hry je právě to, jak rychlý na ledě působil. Dokáže se perfektně uvolnit a „zmizet“ bránícím hráčům, a to vše v hodně slušné rychlosti. Na jeho výbušnost a hbitost se opravdu dobře dívá. Díky covidovým patáliím není vyloučeno, že by Holloway mohl zažít debut v NHL ještě v letošní sezoně.
V utkání s Flames se dobrým výkonem prezentoval brankář Mikko Koskinen, který byl dokonce vyhlášen první hvězdou zápasu. Bohužel jak už jsme u tohoto Fina zvyklí, nelze příliš počítat s tím, že si dobrou formu udrží v delším časovém období, a tak hledání nové brankářské jedničky vesele pokračuje. Podle nejnovějších spekulací se v okruhu adeptů na posílení brankářského postu Edmontonu objevili také dva čeští brankáři Karel Vejmelka a Dan Vladař. Oba by mohli být pro Kena Hollanda zajímavým obchodním artiklem. Ani jeden z nich sice neoplývá velkými zkušenostmi z bitev v NHL, nicméně Vladař a zejména Vejmelka ukazují, že na NHL jsou již adaptovaní dostatečně a případná role gólmanské jedničky by nemusela být nad jejich síly. Plusem jsou hlavně jejich nízké smlouvy a ani protihodnota za získání jejich služeb by zřejmě nebyla nijak závratná. Dalším jménem, které přibylo na radar Oilers je náhradník z Philadelphie Martin Jones. V jeho případě bych byl ovšem velmi opatrný, protože jeho poslední sezony v San Jose byly spíše ve znamení velmi slabých výkonů.
Hovoří se také o Alexandaru Georgievovi z New York Rangers. Generální manažer Edmontonu evidentně zkouší, co se dá a testuje trh snad ve všech klubech ligy. Oilers gólmana potřebují více než cokoliv jiného a to by možná mohlo být kamenem úrazu. Všichni to vědí a nikdo nemá důvod přenechávat konkurenci svého brankáře za obvyklou tržní hodnotu nebo dokonce mírně pod cenou. Naopak, vše nasvědčuje tomu, že si Hollanda budou chtít jeho kolegové řádně vychutnat a bude muset sáhnout hlouběji do kapsy. Uvidíme, jak nakonec celá situace ohledně posílení brankářského postu dopadne. Hlavně ať už je tahle šílená sága u konce. Nejhorší je totiž nejistota.
Potíže s brankáři řeší momentálně i u našeho dnešního soupeře. V posledním zápase Kosatek proti Blues musel mezi tři tyče dvaadvacetiletý Michael DiPietro, protože Thatcher Demko i Jaroslav Halák byli zařazení na covid protokol. DiPietra draftovali Canucks ve třetím kole v roce 2017. Dalšími gólmany v klubové hierarchii jsou Spencer Martin a Arturs Silovs. Před utkáním se St. Louis se ovšem Vancouver dostal do tak svízelné situace, že měl z té plejády jmen k dispozici pouze DiPietra. Kosatky byly nuceny podepsat jednodenní amatérský kontrakt s Rylanem Tothem, studentem University of British Columbia. Ve vysokoškolské lize, která v Kanadě spadá pod národní sportovní řídící orgán USports, letos odchytal 13 zápasů. V 10 z nich dovedl své mužstvo k vítězství a disponuje průměrem 1,83 obdržených branek na utkání a úspěšností zásahů 93,5%. I přes tato úctyhodná čísla by se s největší pravděpodobností do NHL za normálních okolností nikdy nepodíval. Univerzitní soutěže v Kanadě zdaleka nemají takovou kvalitu a zvuk jako univerzitní ligy v USA.
„Snažil jsem se k tomu přistoupit jako k běžnému utkání na univerzitě. Věřím ve své kvality a tak, kdyby mě Canucks potřebovali na ledě, udělal bych pro jejich vítězství samozřejmě maximum,“ řekl ke svému jepičímu angažmá v NHL Toth. Ve Vancouveru na něj spoléhají jako na brankářskou zálohu již několik sezon, neboť patří do okruhu vyvolených, které může klub v případě brankářské nouze kontaktovat. Kdo by si ovšem myslel, že Tothovým klubem byli odjakživa Canucks, ten by se mýlil. Pětadvacetiletý brankář v dětství fandil Anaheimu Ducks. Nutno ovšem podotknout, že mezi jeho vzory patřil i tehdejší brankář Vancouveru Roberto Luongo. Nejvíce nadšený byl z Tothovy přítomnosti evidentně trenér Vancouveru Bruce Boudreau, který na jeho adresu pobavil slovy: „Byl jsem velmi rád, že ho tady máme. Mohlo to taky skončit tak, že bych musel do brány jít já.“ Podle svých vyjádření by se rád Toth pokusil vybojovat si stálé angažmá alespoň v ECHL, případně v některé z evropských soutěží.
Nejčerstvější zprávou z tábora Vancouveru je informace, že Canucks na pozici asistenta generálního manažera najali první ženu v klubové historii. Vyvolená dáma se jmenuje Émilie Castonguayová a jedná se o bývalou hráčskou agentku, která během své kariéry zastupovala více hráčů NHL – namátkou Alexise Lafreniera, Cedrica Paquetta nebo Antoinea Roussela. A jak samotná Castonguayová komentovala na tiskové konferenci své jmenování do významné klubové funkce? „Je to velký den v historii ledního hokeje, který ukazuje, že i ženy v něm mají své místo. Začínám na pozici asistentky generálního manažera a sama jsem zvědavá, kam až to mohu dotáhnout. Vždy jsem měla v životě i v kariéře ty největší ambice. Když mě Vancouver oslovil, nebylo o čem pochybovat. Mají mladý tým, odhodlaný vyhrávat a já jsem šťastná, že mohu být jejich součástí.“
S hodnocením své nové kolegyně přispěchal také prezident a generální manažer klubu Jim Rutherford: „Émilie má bohaté zkušenosti, je odhodlaná uspět a v hokeji má tu nejlepší pověst díky své inteligenci a pracovní morálce. Bude sehrávat hlavní roli při uzavírání hráčských smluv, při jednáních s agenty či při řešení kolektivní smlouvy. Její hlas bude v naší organizaci velmi důležitý.“
Vancouveru velmi pomohla změna trenéra, která se udála v průběhu sezony. Pod Travisem Greenem získali Canucks ve 25 zápasech pouze 8 vítězství. Pod vedením Bruce Boudreaua odehrály Kosatky zatím 16 zápasů, z nichž hned 10 dokázaly vyhrát. Od 6. prosince mají čtvrtou nejlepší bilanci v Západní konferenci. Zajímavostí je, že Vancouver disponuje nejméně produktivními obránci z celé NHL. Jeho beci dosud vsítili pouhých 7 branek. Canucks mají zároveň i nejnižší procento úspěšnosti střelby (7,4 %), což znamená, že na 100 vstřelených gólů potřebovali 1 346 střel.
Jak již bylo řečeno v úvodu preview, do dnešního zápasu nebudou Oilers moci počítat se službami Tysona Barrieho, Zacha Hymana a Mika Smithe. O osudu Ryana Nugenta – Hopkinse se rozhodne až těsně před utkáním. Canucks mají mimo hru Spencera Martina, Thatchera Demka, Bo Horvata, J. T. Millera, Conora Garlanda, Jaroslava Haláka a Guillauma Brisboise.
V brance Vancouveru se znovu objeví Michael DiPietro, v edmontonském brankovišti se pokusí na své poslední úspěšné vystoupení proti Calgary navázat Mikko Koskinen.
Utkání začíná v Rogers Areně ve 4:00 SEČ a přímým přenosem ho vysílá NOVA Sport 1.