«

»

Říj 04 2014

Ze Zákulisí

bench-hendy1Podíváme se trochu do zákulisí kabiny Oilers a co si o sobě navzájem chlapci myslí a kdo by měl být vlastně na ledě i mimo něj podle nich správným leaderem týmu?

Po nedávných odchodech dlouholetých ikon týmu a matadorů Ryana Smythe, Aleše Hemského nebo ještě o rok dále Shawna Horcoffa se do popředí derou mladé pušky z vysokých příček v draftu, na které se hodně spoléhá. Jsou to hlavně Taylor Hall, Ryan Nugent-Hopkins, Nail Yakupov, Justin Schultz a Jordan Eberle, kteří by měli tvořit kostru týmu a být jeho tahouny ve vysněné cestě do play off, kterého se Edmonton od slavného finále s Carolinou v sezoně 2005/06 zatím nedočkal. Nebo aspoň se to od nich očekává. Jestli jimi budou ukáže až nová sezona. Někteří se evidentně ale už zlepšují rok od roku.

Hlavní hvězda týmu je Taylor Hall, jednička draftu z roku 2010. V NHL bude načínat svoji pátou sezonu. Loni skončil po základní části s 80 body celkově sedmý v kanadském bodování a to už je velmi slušný výsledek když vezmeme v potaz, že hraje v týmu, který se potácí u dna. Pokud se bude týmu dařit a Hallovi vydrží zdraví, dá se očekávat, že by mohl toto svoje maximum ještě překonat. Hall je navíc i psychicky připraven na sebe vzít odpovědnost jednoho z vůdců týmu.

Podobně je na tom i jeho dvorní centr Ryan Nugent-Hopkins, který byl jedničkou v draftu rok po něm. Nuge ovšem svůj potenciál ale ještě zdaleka tolik jako Hall nenaplnil. I v letošní přípravě jsou ale ti dva velmi vidět což potvrzují i slova trenéra Eakinse: „Hned od prvního dne kempu tito dva ukazují velkou pracovní morálku, odhodlání a vedení kolektivu, oba jsou výborní„. Oba mají přes svůj nízký věk už zkušenosti a snaží se jít příkladem mladým hráčům, kteří svoje štěstí v kempu Oilers teprve zkoušejí. Nugent-Hopkins o tom říká: „Snažím se vést, jak jen to je možné. Vím, že je mi teprve 21 let, ale už jdu do svého čtvrtého ročníku a vím, že bych měl být jedním z lídrů. Máme tu spoustu mladých kluků a já se jim snažím jít příkladem i mimo led“. Taylor Hall na jeho adresu přidává: „Je to tichý kluk, ale když mluví tak ho poslouchej…on je člověk, který má u nás respekt„. A ještě na svojí vlastní adresu dodává: „I když je mi teprve 22, vidím, že mladí kluci přijdou a dívají se na vás, proto těmto věcem věnuji pozornost„.

Trenér Dallas Eakins toto zrání do role vůdců týmu přirovnal k pečení dortu. „To není jako pečení dortu po dobu 40 minut a dopředu víte jak dlouho to bude trvat, je různé množství času pro různé subjekty. Letos jsem byl ohromen v jakém stavu se tito lidé vrátili. Počítám k nim i Yakupova. Ten zrál po dobu několika měsíců. Se všemi těmito hráči hodně mluvíme o budoucnosti„.

Sami tito mladíci vidí lídry ale i v jiných a daleko zkušenějších spoluhráčích. Za nejzkušenější hráče a vůbec vůdce mužstva v Oilers platí Matt Hendricks, Andrew Ference a Boyd Gordon. Hendricks přišel k Oilers během loňského ročníku z Nashvillu výměnou za Devana Dubnyka a prakticky od začátku se stal v kabině lídrem. Nugent-Hopkins o něm říká: „Když na to přijde, on je vždycky chlap číslo jedna, což je úžasné. Potřebuješ jednoho-dva takové chlapy jako je on, který nám před každým zápasem dodává spoustu energie„. Taylor Hall se k němu přidává: „Hendy je velmi týmový hráč a má na náš tým velký vliv. Další, kdo hodně mluví je kapitán Ference, každý má svůj styl„. Matt Hendricks k tomu sám říká, že teď už je vše snažší když je s týmem déle. A dodává: „Poznal jsem kluky a jejich vtípky a oni lépe poznali mě. Mám pocit, že můžu být v kabině ještě hlasitější než dosud„. Ale také Hendricks vidí předávání vůdcovských rolí ze skupiny veteránů na mladší hráče. Trenér Eakins k nim říká: „Matt Hendricks bude vždycky vůdce, Ference to samé, je to v nich. Boyd Gordon je také stejný, hrají už delší dobu. Máme tu několik kluků jako oni, ale ten růst trvá nějakou dobu„. A Hendricks ještě dodává: „Myslím, že ta základní skupina hráčů u nás je dobrá, ti kluci spolu mluví a pracují, chodí spolu na večeři. Jsou to ti, kteří nakonec převezmou tento tým do otěží a budou jeho hnací silou, pokud jí už nejsou„.

Všichni v Edmontonu doufají, že právě jejich největší hvězdy se stanou hnací silou celé organizace a je jen na nich, kdy ten čas nastane. Všichni doufáme, že se to stane už letos.