«

»

Dub 17 2016

Ohlédnutí za sezonou – I.část – Defenziva

edmonton-alberta-december-28-2015-gm-peter-chiarelli-speakPojďme se podívat za sezonou 2015/16. Tedy za ročníkem, ve kterém právě probíhá play off a opět bez účasti Edmontonu Oilers. Bylo to už podesáté za sebou od památného a zároveň smolného ročníku 2005/06, kdy Oilers prohráli ve finále s Carolinou Hurricanes. V první části tohoto vyhodnocení se ohlédnu za defenzivou, v té druhé bude ofenziva a celkové vyhodnocení. 

Ještě než začnu tak musím podotknout, že můj názor se nemusí slučovat s názorem s kolegy z redakce a ani s tím vaším :o)

Než se dostanu k nějakému hodnocení, nejprve trochu fakt… Oilers jsou ve fázi přestavby týmu, což avizoval i před sezonou najatý generální manažer Peter Chiarelli. Jako fanoušci Oilers bychom tedy měli mít trpělivost a dát týmu čas a my tomu čas dáme. Nic jiného nám ani nezbývá. Fakt ale je, že v očekávání světlých zítřků a povedené sezony po tolika letech jsme byli už v říjnu loňského roku. Nebo alespoň většina z nás. Aby také ne. Neúspěšné vedení klubu skončilo. Majitel Daryl Katz vzal věci pevně do rukou a jako prezidenta hokejových operací angažoval bývalého prezidenta kanadského hokejového svazu Boba Nicholsona. Ten jako generálního manažera teprve pár dní předtím z Bostonu propuštěného Petera Chiarelliho a ten zase Todda McLellana jako hlavního trenéra a to přímo během šampionátu v Praze a Ostravě, kde McLellan s výběrem Kanady získal zlato. S ním se k Oilers brzy stěhovali i oba jeho asistenti ze San Jose Jay Woodcroft a Jack Johnson. V draftu jsme vybírali jako první a to v důležitém ročníku, kdy se draftu účastnili dva supertalenti poslední doby McDavid a Eichel. Oilers sáhli po prvně jmenovaném a očekávání fanoušků se tehdy zněkolikanásobilo.

Velké změny nastaly i v brankovišti. Neúspěšná dvojice z loňské sezony Scrivens – Fasth další důvěru nedostala. Jejich špatná čísla jistě nebyla zcela jistě jen jejich vinou, protože tým jim nikterak nepomáhal. Přesto Fasth po sezoně skončil a pakoval se zkusit štěstí do Ruska. Ben Scrivens prozatím v týmu zůstal, ale nakonec na něj zbylo jen místo na farmě v Bakersfieldu. I tam se ale do branky moc nedostával, protože si své místo začínal vydobývat mladý kanaďan Laurent Brossoit. Chiarelli z Rangers získal Camerona Talbota, kterému místo dvojky za Henrikem Lundqvistem začínalo být těsné. Dále podepsal Anderse Nilssona, který zazářil v KHL v dresu Kazaně a Nilsson se v dobrém světle ukázal i v předsezonním kempu a vysloužil si místo v prvním týmu na úkor loňské jedničky, “profesora“ Scrivense. Obranu posílil o slovenského technika Andreje Sekeru. Na svou velkou šanci byla připravena sedmička draftu z roku 2013 Darnell Nurse. Chiarelli obětoval dvě vysoké volby v draftu za nadějného Griffina Reinharta, do kterého vsadil své trumfy. Hodně se čekalo i od Oscara Klefboma, který zazářil v závěru minulé sezony i na MS v Praze a Ostravě. V útoku se vesměs vsadilo na stejná jména, ale McDavidův start sliboval hodně. Překvapivě jen na farmě v Bakersfieldu začal sezonu talentovaný Leon Draisaitl, který odehrál skvělou přípravu a jeho přeřazení na farmu čekal málokdo. Jeho chvíle ale ještě měla přijít.

Příprava se hokejistům Oilers poměrně povedla, ale hned na začátku sezony přišlo lehké vystřízlivění v podobě čtyř proher. Poté si hra částečně sedla a i když Oilers nikterak herně ani výsledkově neudivovali, dlouho si drželi postupové příčky do play off na dohled. Nedařilo se jedničce Camu Talbotovi, který po zhruba čtvrtině sezony přepustil místo Nilssonovi, který chytal velice dobře a přebral tak brankářské otěže a Talbota do branky prakticky nepouštěl. Nilsson odchytal prakticky celou druhou čtvrtinu sezony, ale i jemu se na jejím konci přestalo dařit a Cam Talbot se poté vrátil zpět na své místo jedničky a setrval v ní až do konce sezony. Můžou za to i jeho spolehlivé výkony, za které si vysloužil od Chiarelliho novou smlouvu na celé tři roky. Talbot se dlouho hledal, nakonec se ale ukazedmonton-alta-january-16-2016-edmonton-oilers-goalie-c4uje, že jeho angažování nejspíše bylo dobrým tahem a že Oilers získali pevnou jedničku.

Anders Nilsson důvěru naopak ztratil úplně a v únoru se pakoval do St.Louis. Ohledně Nilssona je hodnocení težké. Když měl šňůru zápasů, kdy úspěšně zaskakoval za Talbota, podával někdy tak dobré výkony, že se i s ním rázem mohlo počítat do pozice jedničky. Nilsson ale ukázal, že se touto úlohou nedokáže poprat. Alespoň v NHL ne. Jeho výkony byly nevyrovnané a nebylo divu, že Talbot ho v druhé půlce sezony už do branky pouštěl jen zřídka. Nilsson je teď ale pryč a dá se předpokládat, že ani v St.Louis nebude pokračovat. Vzhledem k jeho úspěšné kariéře v KHL se může uvažovat o tom, že by znovu zkusil štěstí tam, kde ho hledá i Viktor Fasth.

Po Nilssonovi přebral štafetu Laurent Brossoit. O něm už se toho napsalo hodně. Je brankářskou nadějí Edmontonu, o tom není sporu. Svými výkony si také vysloužil All Star Game v AHL. V NHL to ale stále ještě není jaksi ono. Letos nastoupil do pěti zápasů, z nichž nevyhrál ani v jednom. Navíc má špatná čísla, která nejsou nikterak smolná, ale opravdu taková jaká být asi mají. Brossoit totiž svými výkony nijak neoslnil. Je otázka, jestli mu budou trenéři spolu s manažerem Chiarellim důvěřovat natolik, aby Brossoit do nové sezony vstoupil jako Talbotova dvojka. Myslím, že ne. Podle mého názoru by Brossoit by měl ještě další sezonu chytat v AHL a získat další ostruhy, protože na NHL zřejmě ještě připraven není.

obraně to i letos byla bída. V 82 zápasech Oilers inkasovali celkem 245 gólů. Horší už byli jen Calgary, Toronto a Columbus. Do Edmontonu před sezonou přišlo zvučné jméno v podobě Andreje Sekery. Ten od Edmontonu dostal pohádkový plat, který by spíše seděl na ještě někoho zvučnějšího. To ale není Sekerova vina a ten se snažil, jeho výkony celou sezonu nijak nepokulhávaly. Své si odehrál a určitě to byl jeden z těch lepších hráčů. V přesilových hrách se občas dokázal zapojit i bodově a nakonec si připsal 30 bodů do kanadského bodování. Na Sekerovi se jistě stavět dá, ale stále je to bek spíše do druhé dvojice, není to ta extratřída, která by Edmontonu slušela.

Od začátku sezony se ve skvělém světle jevil švédský mladík Oscar Klefbom, který je budoucností Oilers. Když Klefbom hrál, tak byl jasně naším nejlepším obráncem a každým zápasem a novými zkušenostmi se jen a jen zlepšoval. Bohužel ho sužovala zranění a tak odehrál pouhých 30 zápasů. Definitivně ho ze hry vyřadilo zranění nohy a následný zánět, se kterým vlastně laboruje dodnes. Takže ano – pokud bude Klefbom zdravý, on může být tou pravou oporou a jedním ze základních kamenů Oilers.

Brandon-DavidsonKlefbomovi šlapal na paty další příjemný objev, Brandon Davidson. Tento kanaďan, který se v průběhu předminulé sezony úspěšně vyléčil z rakoviny ukázal, že jeho sen o NHL si nechce nechat žádnou nemocí zkazit a když od trenéra McLellana dostal šanci, už ji nepustil a nastálo se usadil v prvním týmu. Davidson je defenzivní typ, často se nepouští do útočení, i když technicky zdatný je a i jeho střela je hodně nebezpečná. Také Davidson měl ale v sezoně zdravotní problémy a vynechal přes 30 zápasů. U něj platí v podstatě to samé co u Klefboma. Když bude zdravý, je u něj velká perspektiva. Davidsonovi by navíc ještě více pomohlo, kdyby nastupoval vedle nějakého zkušeného a kvalitního hráče aby ještě více dorostl.

Kdo se držel v solidním průměru byl i přes špatný začátek Mark Fayne. Ten samozřejmě nestojí za ty peníze, které do něj MacTavish napumpoval, své si ale odehraje. I když to u něj zpočátku nevypadalo. Fayne byl v prvních fázích sezony kvůli nepřesvědčivým výkonům dokonce přeřazen do Bakersfieldu, ale po našich problémech se zraněními se nakonec vrátil zpět a v týmu už zůstal. Také proto, že jeho výkony se razantně zlepšily a nebyl žádný důvod, aby nehrál. Faynovi ještě zbývají dva roky z jeho lukrativní smlouvy a dá se předpokládat, že u týmu zůstane. K případnému trejdu je moc drahý a nakonec jak jsem již napsal, Oilers ještě může být užitečný, než jeho smlouva dojede.

Nurse3Kdo mě naprosto nepřesvědčil, byl Darnell Nurse. Od draftu v roce 2013 se k němu vzhlíží jako k velkému defenzivnímu talentu a tak se k němu i přistupuje. Nurse podával skvělé výkony hlavně v OHL. V sezoně 14/15 dostal na chvilku šanci od trenéra Eakinse, ale když se ukázalo, že zdaleka ještě na NHL není připraven, putoval zpět do OHL. V sezoně 15/16 už mu trenér McLellan dal plnohodnotnou šanci a Nurse nastoupil ve většině zápasů sezony. Nurse jak všem ukázal, umí hrát do těla, umí shodit rukavice a umí to i s pukem. Občas byly k vidění jeho odvážné výpady směrem k soupeřově brance, které měly oči. V defenzivní hře ale zatím pokulhává. S jeho rychlostí a důrazem před vlastní brankou to není žádná sláva a často se nechává i zbytečně vylučovat. Poté co vyrobil i několik chyb se mu nedostává moc prostoru ani v přesilových hrách, ačkoliv pěkně vystřelit umí. Dle mého názoru se měl Nurse už v průběhu sezony přesunout do AHL. To se ale nestalo a myslím, že se to už ani nestane. Nurse tedy asi opět novou sezonu začne v základní sestavě. Otázka je, jestli na to má a jestli na sobě nějak zapracuje. Kdyby se více než na bitky soustředil na svoji hru, bylo by to úplně nejlepší. Potenciál v sobě určitě má.

Dalším hráčem, s podobným potenciálem i podobným scénářem je Justin Schultz. Ten už v minulosti ukázal, že umí být platným hráčem. Jeho ofenzivní schopnosti se projevily také v této sezoně. Ofenzivu podpořit dokázal. Jeho obrovské chyby ve středním pásmu ale Edmonton stály mnoho obdržených gólů. Často i v oslabení při ztrátě puku, protože i přes časté výtky fanoušků a vlastně i trenéra, který několikrát neváhal Schultze dokonce posadit na tribunu, Schultz stále dostával mnoho prostoru a to právě v přesilovkách. Jeho minusové body v účasti na ledě navíc svědčí o tom, že Schultz byl na ledě u obdržených gólů hodně často. Peter Chiarelli se s Schultzem v průběhu sezony už nepáral a na konci února ho výměnou za volbu v draftu poslal do Pittsburghu. S ním ještě hraje play off a dá se říci, že v novém klubu si vede celkem obstojně. I tam dostává příležitosti v přesilových hrách, ale už s větším úspěchem.

Eric Gryba přišel před sezonou z Ottawy s pověstí tvrdého chlapíka, který si bude plnit hlavně defenzivní práci, do útoku se nepouštět a ještě mít na starost roli jakéhosi psa ochranáře. Dá se říci, že Gryba nijak nezazářil, ale také se nedá říci, že by nějak vyloženě zklamal. Hrál to, co umí, nic víc ani méně. Když ho Peter Chiarelli do týmu přiváděl, o jeho schopnostech musel vědět a Gryba ho nemohl nijak překvapit. I on měl v sezoně zdravotní problémy, které ho nepustily do 30 zápasů. Grybovi skončil kontrakt. Myslím si, že nový od Chiarelliho už nedostane a zkusí si trh s volnými hráči.

edmonton-ab-october-24-2014-andrew-ference-21of-the-edNikita Nikitin defacto v prvním týmu jen zaskakoval a nyní mu konečně doběhla tučná MycTavishova smlouva. V jeho případě je skoro jisté, že v NHL skončí a odejde do Ruska. Griffin Reinhart se celou sezonu pohyboval na hraně mezi Edmontonem a Bakersfieldem, ve které vcelku spravedlivě rozdělil své odehrané zápasy. Reinhart jak víme, nebyl právě levný. Říká se o něm, že v něm dřímá velký talent, kvůli tomu do něj Chiarelli dost investoval. Reinhart ale zatím neukázal, že to tak je. V některých zápasech ukázal, že v něm příslib je, v některých ale (a těch byla většina), že NHL ještě nedorostl. Reinhart určitě svoji šanci v Edmontonu ale ještě dostane. Adam Clendening přišel v průběhu sezony, pevné místo v týmu si nevybojoval. Své může jistě hrát to, že přišel v době, kdy se týmu už nedařilo a Clendening prostě zabředl do matných výkonů většiny hráčů. Smlouva mu skončila a takřka jistojistě poputuje rovnou na trh volných hráčů. Stejně tak skončil kontrakt i Oesterlemu a Pardymu. Jordan Oesterle také jen zaskakoval při zraněních, jinak byl hlavně oporou Bakersfieldu. Oesterle asi není bekem, který se v NHL udrží. Nový kontrakt by ale podepsat mohl, v AHL a pro dočasné využití se pro něj místo najde. Adam Pardy ukázal (i když toho mnoho neodehrál), že tým potřebuje i zkušenosti a že hráč jeho typu by mohl být platný. Myslím, že by nebylo od věci Pardymu dát důvěru a alespoň roční smlouvu s ním podepsat. Mohla by být i dvoucestná. Brad Hunt ačkoliv je jedním z nejlepších obránců v AHL (spolu s Brossoitem hrál i v All Star Game AHL) nedokázal využít už několikátou šanci od několika různých trenérů Edmontonu a po pár zápasech se vždy pakoval zpět. Je to škoda, protože Hunt je důrazný hráč se skvělou střelou, který by se dal dobře využívat hlavně v přesilovkách. Dobrá ofenzivní hra ale nesmí u obránce předčit to, od čeho tam vůbec je a s tím má Hunt prostě dlouhodobě problém. I jemu letos končí smlouva, také on ale od Edmontonu patrně smlouvu dostane a nadále bude hrát v Bakersfieldu. Bývalý kapitán Andrew Ference odehrál pouze 6 zápasů a s největší pravděpodobností ukončí svoji kariéru a bude se věnovat svojí nové práci agenta. K jeho špatným výkonům v přípravě, kdy ztratil svoji pozici hráče základní sestavy i kapitána týmu se přidalo i zranění kyčle a sezona pro něj i tak skončila předčasně. Celou sezonu 2015/16 byl tak tým bez kapitána, protože Todd McLellan za Ference nenašel odpovídající náhradu.

Konec I. části.