Dnes se ve městě Las Vegas ve státě Nevada odehraje střetnutí mezi místními Golden Knights a Edmontonem Oilers. Oba kluby jsou v rozdílných pozicích a to tak, že velmi! Do konce základní části Edmontonu chybí odehrát ještě 27 zápasů, Vegas 28. Rytíři z Vegas si až překvapivě lehce kráčejí za účastí v play off a považte – ve své premiérové sezoně. Jsou neochvějným vládcem Pacifické divize, když na druhé San Jose drží náskok 10 bodů se ziskem 78 bodů! Jsou lídrem i v celé Západní konferenci a jen o jediný bod druzí v celé NHL za vedoucí Tampou.
Golden Knights jsou na 3 místě co do počtu vstřelených branek (192). V tomto ohledu už jsou lepší jen týmy Tampy a Toronta. Tento tým prostě předvádí parádní jízdu a myslím, že si získal srdce obrovského množství fandů NHL a to i těch, kteří mají své oblíbené týmy. Je to asi i tím, že tento tým není stvořen z hvězd. Jejich hráči by v hodně týmech hráli spíše třetí – čtvrté formace. S tímto vlastně do Vegas také většina z nich odcházela. Byli nepotřební nebo neperspektivní. Tedy alespoň v očích jejich původních manažerů a trenérů. Tito hráči se ale vzepřeli svému už dopředu určenému osudu a ukazují, že hokej hrát umějí a že týmové pojetí a srdce je někdy víc než všechny hvězdy na nebi i na ledě. Nemluvě ani o trenérovi Gerardu Gallantovi, který byl během minulé sezony nemilosrdně (a podle mne nespravedlivě) vyhozen z Floridy někdejším manažerem Tomem Rowem, který se dosadil na jeho místo a jak to dopadlo všichni už víme. Florida je od té doby v problémech, někdejší dobrá výkonnost je pryč.
Vegas měli během sezony velké problémy s brankáři, kdy se postupně zranili první tři v klubové hierarchii (Fleury, Subban, Dansk) aby poprvé v kariéře dostal příležitost nezkušený Maxime Lagace a do NHL nakoukl dokonce i pátý v pořadí devatenáctiletý Dylan Ferguson, kterému se o něčem podobném asi před sezonou nezdálo. Situace se sice trochu zlepšila, když už je zdráva jednička Marc-Andre Fleury. Jinak ale marodka zůstává poněkud zaplněna a tak je nyní na Fleurym veškerá tíha práce a záda mu opět po nějaké době kryje Lagace. Fleury je zářný příklad toho, co jsem psal o nepotřebných hráčích a hráčích vybraných v rozšiřovacím draftu. S 0.93% úspěšnosti zásahů je na třetím místě za Carterem Huttonem a Darcym Kuemperem. Jeho dnešní soupeř Cam Talbot je až 45! Úspěšnost zásahů má rovných 0.90%.
Další příklad. William Karlsson. Znal ho tady vlastně vůbec někdo? Když to vezmu ze široka, tak jistě, ale jinak tuctový hráč, spíše s podprůměrnými statistikami. Celé sezony odehrál jen ty poslední dvě a to v dresu Columbusu, kde nasbíral 20 (9+11) a 25 (6+19) bodů. Čili nic moc. Nastupoval přitom ve všech mládežnických reprezentacích Švédska a posléze i v samotném Áčku, kde hrál dokonce i na světovém poháru. A tento William Karlsson je nyní spolu s dalšími čtyřmi hráči na společném čtvrtém místě tabulky střelců ligy s 29 zásahy v 56 odehraných zápasech! A před ním jsou jenom Ovechkin, Malkin a Kucherov! Karlsson k těmto zásahům přidal navíc ještě dalších 20 asistencí a je vůbec nejlepším hráčem v NHL v hodnocení plus a minus s 31 kladnými body. Hned za ním na druhém místě je jeho spoluhráč z prvního útoku Vegas Reilly Smith. Ten se stal nepotřebným na Floridě. Loni tam v 80 zápasech zaznamenal 37 bodů. Nyní již v 56 zápasech má bodů 47. A další hráč z Floridy, Jonathan Marchessault je v klubu lídrem bodování s půměrem více než bodu na zápas. (54 bodů). U něj bylo ale velmi překvapivé, že nebyl Panthers ochráněn, protože loni nastřílel výborných 30 bodů.
Ve Vegas prostě odstrkovaní hráči září a zatím drží, takže uvidíme co se bude dít dále. Trenér Gallant bude postrádat poměrně hodně hráčů. Na marodce je náhradní brankář Subban. Dále obránci Sbisa, Merrill a Stoner. Pak ještě útočníci Clarkson, Grabovski, Carrier a Haula. U Hauly je možnost, že by teoreticky mohl nastoupit, ale rozhodne se až před zápasem.
Vegas s Edmontonem spolu sehráli všehovšudy dva zápasy a v obou byl úspěšný Edmonton. Ten první se hrál v listopadu a Edmonton vyhrál přesvědčivě 8:2 Po dvou gólech v tomto zápase zaznamenali Nugent-Hopkins a McDavid. Ten druhý se hrál v lednu a Oilers vyhráli 3:2 po prodloužení. Edmonton má nyní nelichotivou šňůru 4 prohraných zápasů v řadě a sice s LA, Anaheimem, San Jose a Floridou. Ztráta na osmé místo v konferenci nyní čítá 16 bodů! Nechci být špatným prorokem, ale jako realista si troufám říci, že je po sezoně a play off už je utopie. Horšími týmy v NHL jsou už jen pouze týmy Buffala, Ottawy, Arizony a Vancouveru.
Nemůžu si pomoct, ale v klubu nevidím žádnou koncepci. Neříkám že jsou všechny zápasy špatné, ale vždycky vyhrát jeden zápas a pak další čtyři prohrát, to je prostě špatné. A když na ledě vidím nějaký záblesk dobré akce, nebo dokonce dobře odehraný celý zápas, asi to vidí jen někteří fanoušci (včetně mě), protože trenér vždy udělá přesně pravý opak než co bych očekával. I slepý musí vidět, že McDavid je bez Draisaitla na ledě se svými nápady a umem hrozně osamocen. To samé samozřejmě platí i v obráceném gardu. A jakmile tito dva spolu hrají, většinou ten tým táhnou, tak jako v minulé sezoně, kde toto duo bylo hrozbou ligy. Ale ne, McLellanovi to prostě nestačí. I když spolu sem tam zahrají a zahrají dobře, další zápas opět hrají odděleně. Já se ptám – PROČ? To máme tak málo centrů aby Draisaitl nemohl nastálo hrát křídlo McDavidova útoku? Další kapitola je Jujhar Khaira. Nemůžeme si nevšimnout, že tento urostlý útočník letos velice hráčsky vyrostl. Má sebevědomí a hraje velice dobře a nyní má již pevné místo v sestavě. Ale i on je neustále smýkán nejen mezi formacemi sem a tam, ale i z centra na křídlo a zase zpět. A ani u něj to příliš nechápu. Khaira nejlépe hraje na centru, to je prostě zřetelné, bohužel jak pro koho.
Ryan Strome je dalším do party, který hraje jednou na centru své formace, podruhé na křídle. Nyní dostává příležitost vedle McDavida. Ten potřebuje k sobě střelce a někoho, kdo bude zakončovat jeho akce. Maroon není špatný, ale ryzí střelec to není. I tak má ale na kontě slušných 14 gólů přičemž loni se zastavil na čísle 27. A Strome už rozhodně žádný zakončovatel není. Navíc si nemyslím, že právě Strome je vhodným typem hráče k McDavidovi. To už tam více seděl Mike Cammalleri, který sice už nestřílí góly jako zamlada, ale jeho hra a nasazení špatné není. Cammalleri v posledních 5 zápasech zaznamenal 5 asistencí. Poslední zprávy o něm ale hovoří spíše o tom, že i Edmonton bude pro něj týmem, kde se mnoc dlouho neohřeje a Edmonton se ho údajně bude snažit do uzávěrky přestupů vyměnit. V jeho případě bych sázel nejspíše za nějakou zažší volbu v draftu. Cammalleri to nicméně nyní zkouší vedle Draisaitla a Lucice. Ani spojení těchto dvou hráčů přitom nemá moc dobré výsledky. Hlavně ze strany Milana Lucice, který působí otráveným dojmem a rozhodně nehraje ve formě, se kterou ho Chiarelli do Edmontonu přivedl. Lucic má nyní na kontě pouze 9 gólů.
Jsou vlastně jen čtyři hráči, kteřá pokořili hranici 10 gólů a to jsou McDavid (23), Nugent-Hopkins (16), Draisaitl (16) a Maroon (14). Jesse Puljujarvi je také kapitolou sama o sobě. Putuje sestavou, nyní se mu už i krátí čas na ledě. V San Jose odehrál už jen něco přes 12 minut, s Floridou už jen 9 minut. Posledních 6 zápasů nebodoval. Obrana, to je další nemilý příběh. Letos to vůbec nefunguje. 184 obdržených gólů, horší jsou už jen tři týmy (NY Islanders, Arizona a Ottawa. Buffalo a Vancouver mají shodně). Oscar Klefbom, který měl být hlavním defenzivním tahounem a oporou, má na kontě 12 minusových bodů. Nejhorší Letestu má -14. Klefbom letos udělal, už tolik kiksů a individuláních chyb, že Oilers prohrál několik zápasů. Hráč se smlouvou přes 4 miliony dolarů ročně (do roku 2023) by měl hrát poněkud jinak. Klefbom má nyní formu, že by měl co dělat i v Bakersfieldu, jenže znáte to. Pustíte ho níže, nějaký tým hodí laso a v jiném působišti začne zářit. Viz třeba Justin Schultz, Devan Dubnyk atd. Další věc co mě u něj zaráží je, že Klefbom je stále členem první přesilovkové formace, ačkoliv jeho výkony tomu ale vůbec neodpovídají. Nurse přitom ukazoval, že tato role mu sedí. Nad Klefbomem bych rozhodně hůl nelámal, je to stále mladý hráč. Tribuna by mu ale neuškodila. Tím spíše, že na tam většinou vyčkává Yohann Auvitu, který podle mínění naší redakce vždycky odehrál solidní zápasy. Přesto byl ale poté velmi rychle usazen zpět mezi náhradníky. Poslední dva zápasy odehrál, protože ze sestavy vypadl Andrej Sekera. To je ale prostě málo. Navíc samotný Sekera se po zranění nemůže dostat do formy z minulé sezony kdy byl lídrem defenzivy Edmontonu. Nyní má na kontě -10 bodů a jeho hra, to je jedna velká zoufalost. Nyní je na listině zraněných hráčů se zraněním obličeje, když odstoupil během zápasu s Anaheimem, kdy ho trefil puk do obličeje. Nejnovější zpráva o jeho stavu je, že nemá nic zlomeného, přesto ale bude nějakou dobu Oilers opět chybět.
Pro srovnání s Klefbomem a Sekerou. Darnell Nurse má +12 bodů a Kris Russell je na nule, přičemž je ale nejproduktivnějším obráncem Edmontonu (20 bodů). A to považte, že Russell je defenzivním typem obránce, který útočí velmi zřídka. V Bakersfieldu je přitom několik obránců, kteří by mohli být lepší než ti “Vyvolení“. Ať už je to Ethan Bear, Caleb Jones nebo Dillon Simpson. Na programu není ani nějaký zásadní trejd, který by ještě zvrátil stav sezony. Trejd který by nakopl mužstvo. Neděje se nic ale, Chiarelli prostě nereaguje. Dobré to není ani na brankářském postu. Cam Talbot je letos velmi špatný a dokonce ho výkony zastiňuje i Al Montoya. Ne čísly, ta jsou v podstatě stejná. Montoya se ale nedopouští tolika chyb a celkově působí jistějším dojmem. Ano, obrana a vůbec defenziva týmu je špatná. Ale bylo spoustu zápasů kdy to herně nebylo tak špatné, ale Talbot prostě nepodržel. A to se pak odráží jedna věc od druhé. Rozhodně by neškodilo, kdyby do týmu přišel brankář, který by byl pro Talbota přímou konkurencí. Anebo dát Montoyovi případně více šancí. Což se neděje, protože Talbot je i přese všechnu zoufalost stále neochvějnou jedničkou a Montoya si zachytá jen když Oilers hrají dva zápasy po sobě. Talbot ostatně sám v rozhovoru médiím prohlásil, že si uvědomuje pokles své formy.
Samozřejmě nejsem expert jako je Todd McLellan se svými asistenty a tento článek berte jako subjektivní pohled fanouška Oilers… Nicméně v jeho práci nevidím žádnou koncepci a jediné co vidím, je chaos. Což jsem si ale myslel i v minulé sezoně. Tam byly ale individuální výkony hráčů na takové úrovni, že to prostě nebylo vidět. U Petera Chiarelliho zase vidím jen klid a sveřepé lpění na soupisce, které důvěřuje i když to vůbec ale vůbec nefunguje a zásah do týmu je zřejmý na první pohled.
Kromě Sekery je stále mimo i další obránce Adam Larsson, kterému během návštěvy v Edmontonu zemřel otec, bývalý hráč Robert Larsson. Adam dostal od klubu volno na neurčito a návrat je jen na něm.
Dalším na marodce je dlouhodobě zraněný Ryan Nugent-Hopkins. Podle posledních zpráv by se Ryan mohl vrátit na led koncem února, potažmo začátkem března. Nicméně bruslit ještě nezačal.
Jinak lehce se dostanu ještě k právě probíhajícím Olympijským hrám a bývalým hráčům Edmontonu, kteří na OH startují. Tým Švédska dnes vyhrál nad Norskem 4:0. Za Švédsko se trefil bývalý Olejář Anton Lander. Jeho kolega z formace Linus Omark zaznamenal 3 asistence. Čisté konto si připsal brankář Viktor Fasth. Kanada porazila 5:1 Švýcarsko. V brance byl Ben Scrivens. V útoku si 3 asistence připsal Derek Roy, asistenci Chris Kelly, který sice v Edmontonu neodehrál nakonec ani jeden zápas, ale v dresu Oilers absolvoval před touto sezonou kemp a byl angažmá velmi blízko. Kelly na OH plní i roli kapitána Kanady. Další bývalí hráči Edmontonu jsou Gilbert Brule a Rob Klinkhammer. Za USA si včera zahrál Mark Arcobello.
Zápas v T-Mobile aréně ve Vegas ve 4:00 SEČ.