Poslední štací Naftařů na jejich venkovním tripu bude dnes zápas s Floridou. Po výhře nad zvedajícím se Detroitem přišla následně studená sprcha v podobě dvou navazujících porážek ve dvou dnech. Nejprve Olejářům oplatil stejnou mincí za předchozí měření sil v Edmontonu Washington, poté přišla lekce z produktivity od jednoho z největších favoritů letošního ročníku NHL Tampy Bay. Už jen letmý pohled na tabulku západní konference napoví, kdy v situaci, kdy je za odskočenými Preds dalších 13 týmů v šesti bodech a zatím poslední Kings jen další dva body zpět, ovšem se stoupající herní formu k dobru, že je nutné zápasy, jaký dnes na McDavida a spol. čeká, je prostě nutné vyhrávat.
Oilers se po nepovedeném začátku sezony dostali do poměrně slušné ráže a zdálo se, že posun tabulkou je jen otázkou času a dohnání manka dvou zápasů restu, který vznikl jejich říjnovým výletem na starý kontinent. Pondělí a úterý večer však výhodu optických „zápasů k dobru“ vymazal, Naftaři se zařadili i v počtu odehraných zápasů do standardního pelotonu týmů ze západu a tabulka této pravdy je uvrhla na deváté místo tabulky. Tabulky, která je zatím neuvěřitelně vyrovnaná a naznačuje, že žádná delší krizová série se při závěrečném „sčítání bodových zajíců po honu“ rozhodně odpouštět nebude. Kdo chce být úspěšný, musí nutně pravidelně bodovat a rozhodně se nemůže spoléhat na pověstné „honění bychů“ někdy v lednu či únoru. Po dvou prohrách s relativně těžkými soupeři, ve dvou dnech a navíc venku není potřeba začít přehnaně panikařit, ovšem tres faciunt collegium, a proto je nanejvýš nutné sebrat body dnes. A na východním pobřeží snad není dnes vhodnějšího místa, než stánek Florida Panthers BB&T Center v Sunrise.
Kdyby se náčelník Oscelola (postava známá v širším povědomí v podání Gojka Mitiće z filmu z roku 1971) z kmene alabamských Seminolů, později přesídlených na Floridu, narodil dnes a nikoliv v roce 1804, dá se očekávat, že by na hokej raději zajel do Tampy, než do obvykle poloprázdné haly Panthers v Sunrise. Bolts patří v poslední době tradičně ke špičce soutěže, zatímco Panthers na úplně opačný pól tabulky, byť čas od času ve své Jihovýchodní divizi dokáží zazářit (naposledy se tak stalo v sezoně 2015/2016 ještě s Jaromírem Jágrem v sestavě). To se rovněž tento tým naposledy dostal do play off, kde se ocitl během svého působení v soutěži od roku 1993 pouze 5x a jen jednou dokázal přejít přes první kolo (v roce 1996 to ovšem stálo za to, neboť z toho bylo rovnou finále Stanley cupu!).
Start do letošní sezony je zatím pro Panthers z kategorie těch nejhorších snů. Doma vyhrát nedokázali vůbec, a to ani „doma“ v exilu v Helsinkách a vyhrát v normální době se jim podařilo pouze jednou, a to v odvetě evropského výletu do Finska „na ledě“ Winnipegu. Ale pozor, nenechme se zmást, jejich ústřední postava, gólman Roberto Luongo totiž zatím nastoupil pouze do dvou zápasů (během prvního utkání sezony proti místnímu rivalovi z Tampy se totiž zranil ve chvíli, když držel průběžné čisté konto) a pokud byl na ledě, dostál svojí pověsti jednoho z nejlepších gólmanů poslední dekády. Inkasoval pouze 2x a pyšní se statistikami průměre obdržených branek na zápas 1.29 a procentuální úspěšnost zákroků 95.74%. Zkrátka už Jets poznali, že Florida s Luongem v brance nebo bez něho jsou skutečně dvě naprosto odlišné věci. Ani James Reimer ani Michael Hutchinson jej zkrátka nahradit nedokázali, a to ani v náznaku. Dá se tedy čekat, že útočná vozba Oilers se dnes utká právě proti tomuto 39 letému kanadskému fenoménu.
Na čele statistik vidíme osvědčená jména, ovšem zatím nikdo z nich nevyčnívá natolik, aby dokázal svůj tým držet alespoň z části, jak Connor McDavid spoluhráče své. Nejproduktivnějším útočníkem je zatím ruský křídelník Jevgenij Dadonov (6+7), následovaný Keithem Yandlem (3+9) a Jonathan Huberdeau (2+8). Čtvrtý je nová akvizice z Ottawy Mike Hoffman (6+3), který se velmi proslavil v letní okurkové sezoně na stránkách bulvárního tisku. Následují další dva borci z před třemi lety opěvovaných mladých pušek, které měly Floridu táhnout do výšin, Vincent Trocheck, následovaný novým kapitánem, finským šikulou Aleksandrem Barkovem. Inu stejně jako její dnešní soupeř, Florida měla být v letošním roce hodně, hodně někde jinde vysoko. Sice lehká, ale přesto jasná analogie obou dnešních soupeřů.
Jednoznačný fakt je patrný na první pohled, Panthers se zatím vůbec nedaří střelecky, a bez Luonga i hodně inkasovali. Potřebují tedy zabrat na všech frontách, pokud nechtějí být otloukánkem letošní sezony.
K Oilers není moc co dodat, vše podstatné z dění v týmu bylo řečeno již tento týden. Dvě porážky v řadě není tragédie, ovšem dnešní neúspěch by jistě varovný prst zvedl. Vysloveně mizerný den si v na ladě Bolts vybrala obraná dvojce Kris Russell – Darnell Nurse. Lehce rovněž zvolnil Connor McDavid, ale ani od tohoto geniálního hráče nelze čekat, že sám zachrání vše a i on má slabší chvilky nárok. Všemi fanoušky vzývaný Mikko Koskinen, bez podpory celého týmu také nezmůže zázraky, i když ve všech svých dosavadních působeních na ledové ploše opticky Cama Talbota zastiňoval. I tak se dá očekávat, že při konzervatismu Todda McLellana dnes na ledě opět uvidíme Talbota. Zdá se, že jakási základní sestava se začíná krystalizovat, tak uvidíme, jestli je volba hráčů i jejich rozložení do jednotlivých řad, tím správným receptem na úspěch. Milan Lucic, který kvůli faulu skončil zápas s Tampou předčasně v kabinách, když ve druhé třetině fauloval domácího mladíka Mathieua Josepha, podstoupil telefonické slyšení s Oddělením pro bezpečnost hráčů, vyvázla sice s tučnou pokutou, ale suspendován nebyl. Dnes jej tak v 1:00 SEČ na ledě uvidíme a budeme věřit, že společně se svými spoluhráči proti Panthers, stejně jako při psoledním vzájemném floridském měření sil v březnu, uspěje.