Edmonton má v současné době na brankářském postu snad nejvýraznější osobnost od dob Dwayna Rolosona. Někomu by se mohlo toto tvrzení zdát možná poněkud přitažené za vlasy, ale současná forma Camerona Talbota a zejména jeho celkový přínos mužstvu je toho nezpochybnitelným důkazem.
Poslední utkání v Chicagu jako by v plné kráse demonstrovalo jeho momentální nenahraditelnost. Hráči z Windy City pálili na edmontonskou branku snad z každé pozice. V předbrankovém prostoru se to jen hemžilo hráči v červených dresech, kteří se snažili Talbotovi bránit ve výhledu a dorážet neposedně poskakující puky. Za jeho záda si však našel cestu pouze jediný kotouč z hole Pánika v závěrečné fázi utkání, jinak byl Talbot doslova nepřekonatelný. Podobných zápasů odehráli v letošní sezoně Naftaři několik a díky svému brankáři brali důležité body. Jistě, bez Connora McDavida by to byli úplně jiní a podstatně horší Oilers, ale o jejich brankáři by se dalo konstatovat bez okolků to samé.
Dwayne Roloson během svého působení v Edmontonu nikdy nevykazoval bůhvíjaká čísla. Hodnoty procentuální úspěšnosti nebo průměr obdržených branek neatakovaly nejvyšší ligové příčky, přesto byl Roloson hlavním stavebním kamenem úspěšného tažení v play off v roce 2006. Tehdy Naftaři, kteří se do vyřazovacích bojů vklínili až coby osmý celek Západní konference, hráli nad své možnosti a v čele s Rolosonem šokovali svým postupem do finále celý hokejový svět.
Zpočátku byl tehdejší generální manažer Oilers Kevin Lowe tvrdě kritizován v médiích za to, že za stárnoucího brankáře obětoval první kolo draftu, navíc diviznímu soupeři (Minnesota toho času hrála stejně jako Oilers v dnes již neexistující Severozápadní divizi). Kritiku postupně umlčely kvalitní výkony kanadského gólmana, který byl spolu s obráncem Chrisem Prongerem považován za nejužitečnějšího hráče Oilers ve vyřazovacích bojích. Přestože Edmonton stanul těsně pod vrcholem a na Svatý grál si nakonec sáhla Carolina, byla sezona 2005/2006 pro všechny fanoušky Edmontonu nezapomenutelná. A kdo ví, jak by se celá finálová série vyvíjela, kdyby se hrdina Roloson v prvním utkání nezranil. Na to už se však historie nikdy ptát nebude.
Nedokončené finálové dílo Dwayna Rolosona by ale v blízké budoucnosti mohl k dokonalosti dovést právě Cam Talbot. Rodák z Caledonie znamená v současnosti pro Edmonton skutečný klenot v brankovišti. Ostatně i to je jedním z důvodů, proč je Talbot nevytěžovanějším brankářem celé ligy. Trenér McLellan zkrátka svému maskovanému muži číslo jedna bezmezně věří a ví, že s ním v brance má jeho mužstvo v každém utkání velkou šanci na vítězství. Jednička Naftařů zasáhla v probíhající sezoně do hry už v 53 zápasech. Vzhledem k tomu, že jich Oilers mají na svém kontě momentálně 59, je tato cifra skutečně úctyhodná. S přihlédnutím k počtu odchytaných zápasů je pochopitelné, že Talbot čelil nejvíce střelám ze všech ligových brankářů a předvedl také největší množství úspěšných zákroků. Po loňské sezoně, kdy si bývalý gólman Rangers zvykal na nové působiště i na nové spoluhráče, tak v té letošní jasně dokazuje, kam až může vystoupat jeho hvězda. Stará pravda říká, že vynikající gólman se měří počtem vychytaných vítězství a v této dovednosti patří Talbotovi s 30 výhrami třetí místo mezi všemi brankáři NHL. 5 čistých kont už působí jen jako pomyslná třešnička na hokejovém dortu.
Je málo pravděpodobné, že by Oilers zabojovali o Stanley Cup už v letošní sezoně, nicméně hokej je hra, v které je možné téměř cokoliv. V roce 2006 mužstvu kolem Rolosona také věřil málokdo a současná brankářská jednička Oilers má rozhodně potenciál v dohledné době dovést své Naftaře v play off hodně daleko. Jednak má Talbot kolem sebe pravděpodobně talentovanější a kvalitnější spoluhráče, než tomu bylo před 11 lety a především on sám se ukazuje být skutečným lídrem v brankovišti, který když má den, dokáže porazit úplně každého soupeře. Nechme se tedy překvapit, co nám edmontonský „Krotitel puků“ předvede v nejbližších měsících.