Takže, příprava na novou sezónu 2023/24 pomalu ale jistě začala. Co nás čeká a co nemine? Něco jsme už probírali, něco jsou novinky. Nyní si tedy pojďme shrnout, co už víme, i co nevíme… :o)
V kádru je několik změn, i když se týkají hlavně hráčů tzv druhého sledu. Jádro zůstává stejné a Ken Holland spolu s trenéry týmu evidentně věří. Do kádru se tedy zasahovalo spíše kosmeticky, i když ani v v tomto případě nebylo vždy asi lehké rozhodování a muselo se přihlížet hlavně k vyrovnání platového stropu, který je nyní momentálně lehce NAD svým limitem, ale vše bude nyní záležet na redukci kádru po přípravném kempu a nebude se moct hledět pouze na výkonnost, ale také na onen platový strop. Hold, peníze prostě vládnou.
I proto již v týmu oproti loňsku neuvidíme některé hráče, kteří chybět budou, co si budeme… Jako například Klim Kostin, který si i během necelé jedné sezóny získal srdce edmontonských fandů a to svým entuziasmem, srdcem na pravém místě a v neposlední řadě kvalitní prací na ledě, ať už dobrým zakončením, kdy vstřelil hned několik důležitých gólů, tak také tím, že nikdy neváhal shodit rukavice a bít se za své spoluhráče. Tenhle kluk chybět bude a Holland se měl snažit ho udržet na úkor jiných hráčů, tohle mi prostě nikdo nevymluví. Kostin odnesl to, že se Holland potřeboval zbavit záteže v podobě smlouvy Kailera Yamamota a to hodlal Hollandův kolega z Detroitu Steve Yzerman údajně akceptovat pouze, když získá práva na Kostina. Stalo se.
Kostin ani Yamamoto tedy již v týmu nebudou.
I když ztráta Kostina mrzí, na něm to loni nestálo, to zase uznávám. A na Yamamotovi už vůbec ne a právě jemu změna prostředí může jenom pomoci a kde jinde, než třeba v Seattlu, tedy ve státě Washington, odkud Yamamoto pochází. Vrací se tedy téměř domů.
Yamamoto se v Seattlu sejde s dalším bývalým Olejářem Devinem Shorem, který byl na hraně sestavy a spíše nehrál než hrál, ale byl jakýmsi podporovatelem, dobrou duší kabiny a mentorem mladších hráčů. I přesto, že jsme si velmi přáli, aby zde zůstal i nadále, končí i Nick Bjugstad, který přišel jako výpomoc v průběhu sezóny. Bjugstad si přál v Edmontonu pokračovat, ale nezbyly na něj peníze a vrací se zpět do Arizony, odkud k nám přišel. Trochu škoda takového hráče na takový tým. Posledním, koho už v edmontonském dresu neuvidíme, je Tyler Benson, který podepsal roční kontrakt s farmou Vegas, Hendersonem Silver Knights. Uvidíme, jestli po Bensonovi ještě sáhne nějaký tým z NHL, nebo opravdu bude pouze jen pod AHL smlouvou, v Edmontonu to ale již evidentně nebude.
Tyler Benson měl potenciál velký, ale proměnit ho nedokázal.
Toliko odchody a jak jsem již psal, spíše šlo o hráče druhého sledu. Naopak top six je posílena o Connora Browna, kdysi hokejového dvojčete Connora McDavida z mládežnického týmu Erie Otters. Není pochyb o tom, že Jay Woodcroft bude chtít vyzkoušet, jestli se ti dva dokáží naladit na kdysi úspěšnou notu a jestli si dokáží vzpomenout na staré časy, kdy coby mladíci doslova řádili. Zda se to povede, to zatím nikdo neví, možná jen Marty McFly s doktorem, ale ti to nepoví… Něco podobného tu už ostatně jednou bylo, když Holland do týmu přivedl německého hráče českého původu Dominika Kahuna (mimochodem narozeného 2. července – to je ale borec… 😀 ), který měl navázat někdější spolupráci s Leonem Draisaitlem, se kterým válili v kategorii „16“ za Mannheim. Tento tah Hollandovi nevyšel a Kahun se po jediné sezóně z Edmontonu pakoval a nejspíš to byla i jeho poslední sezóna v NHL. Jen dodám, že Kahun dnes hraje ve Švýcarsku v týmu SC Bern, mimo jiné i se svým tehdejším spoluhráčem z Edmontonu Tylerem Ennisem.
Connor Brown již v edmontonských barvách:
Pokud tah s Brownem nevyjde v tandemu s McDavidem, snad vyjde alespoň s někým jiným ve formaci, protože potenciál v něm určitě je a poté, co loňskou sezónu téměř celou promarodil, bude jistě na hokej velmi nažhavený, což dokládá i on sám při rozhovoru, který dal novinářům před pár dny: „Letos bylo hodně nepřízně osudu. Hodně jsem se naučil. Dalo dost tvrdé práce se vyhrabat z díry, takže jsem o to vděčnější, že nejen, že znovu můžu hrát, ale že můžu být právě s tímto týmem.“ Jak dle predikcí, tak i dle prvních tréninků by oba dva Connorové vedle sebe hrát měli. A kromě McDavida hrál Connor Brown ve společné formaci i se Zachem Hymanem během jejich působení v Torontu, takže i toto lze brát v úvahu a můžeme tak vidět celkem zajímavou spolupráci.
Spíše to ale vypadá na to, že Hyman bude hrát na křídle Draisaitlovy formace s Nugentem-Hopkinsem na levé straně. Hyman s Nugentem-Hopkinsem vypadali loni velice dobře pokud hráli spolu. Vedle McDavida s Brownem by pak zbylo místo na Evandera Kanea a tato varianta mi přijde jako velmi pravděpodobná, kór když vezmeme v potaz velmi podobný styl Kanea a Draisaitla.
Hráči jako Foegele, McLeod a Janmark mají místo asi jisté a Ryan a Holloway se asi budou pohybovat na hraně sestavy. Dalšími posilami tak už jsou pouze hráči na doplnění kádru, kteří budou nejspíše bojovat o místo až ve čtvrtém útoku. Myslím tím již podepsanou dvojici Lane Pederson a Drake Caggiula a také dvojici pod PTO, neboli zkušebním kontraktem – to jsou Brandon Sutter a Sam Gagner.
Caggiula již za Oilers hrál mezi lety 2016 – 18.
Lane Pederson je hráč, který umí přitvrdit a pokud budeme hledat právě toto, nejspíš Woodcroft sáhne právě po něm. Jinak si ale myslím, že Pederson je spíše hráčem pro farmu, nicméně nemá dvoucestný kontrakt! Ten má Drake Caggiula, který asi také bude spíše hráčem pro Bakersfield, ale bude užitečným doplňkem v případě nouze nebo potřeby, protože i Caggiula je hráčem, který umí na ledě přitvrdit.
Jako zajímavý nápad se jeví podpisy dvou veteránů Suttera i Gagnera. Sam Gagner je známá tvář, protože v Edmontonu hrál již dvakrát mezi lety 2007 -14 a 2019 – 20. Gagner má ale v NHL odehráno již přes 1000 zápasů a předloni dokonce téměř kompletní sezónu – 81 zápasů v dresu Detroitu, se solidními 31 body. Loni hrál ve Winnipegu, kde odehrál 48 zápasů a bilanci 8+6. Gagner je oblíbencem edmontonského publika i některých hráčů a již jen jeho přítomnost by měla být žádoucí, i když samozřejmě hráč nemůže hrát pouze za zásluhy nebo kvůli citům, ale musí také něco předvést. Myslím si, že podpis Gagnera ale riskem není, protože má stále výkonnost a i kdyby to nevyšlo, tak skončí v týmu přinejhorším potřetí, to je prostě život. Nebo prostě pomůže v Bakersfieldu když už nic. Jeho podpis na PTO ale velmi kvituji.
Vychutnejte si osmibodový večer Sama Gagnera z roku 2012. Tehdy Oilers porazili Blackhawks 8:4 a Gagner byl u všech osmi gólů. Tento počin se mu podařil poté, co se zranil jediný pamětník ze současného týmu Nugent-Hopkins a Gagner tak dostal šanci hrát ve formaci s Taylorem Hallem a Jordanem Eberlem. To vše ve staré Rexall Place.
To je ale nostalgie. Gagnerovi se už nikdy poté nic podobného nestalo ani zdaleka. Ale pokud bude platným hráčem, proč ne… Kde to už tak optimisticky nevidím, tak to je u Brandona Suttera. Ten je stejně jako Gagner velmi zkušeným hráčem, když má v NHL odehráno již 770 zápasů, nesdílím moc ale silná Hollandova slova o tom, že během léta „přidal do týmu hloubku, když podepsal Brandona Suttera“. U Suttera půjde o velkou neznámou, protože hráč se velice dlouho potýkal s následky nakažení covidem a kvůli tomu vynechal poslední dvě sezóny, což je dost. Sutter navíc za poslední tři ročníky, které odehrál v dresu Vancouveru, odehrál pouze 113 zápasů, takže ta vytíženost nebyla kdovíjaká ani předtím. Sutter je centrem a mohl by pomoci na vhazováních a také zkušenostmi, ale myslím si, že si smlouvu v Edmontonu nevyslouží, i vzhledem k alternativě v podobě Gagnera, Pedersona nebo Caggiuly a také tím, že budeme asi i letos často hrát pouze na 11 útočníků. Nicméně pokud by se se Sutterem podepsal dvoucestný kontrakt, pak by to asi šlo. Otázkou prostě je, co v sobě ještě má a jestli to po těžkém průběhu covidu neztratil.
Sutterovi bych to ale přál, to každopádně…
Raphael Lavoie je mladý hráč, kterého si pipláme již několik let a po skvělém loňském ročníku, kdy byl s 25 góly v Bakersfieldu suverénně nejlepším střelcem týmu se letos nejspíš poprvé podívá i do NHL. Nedá se asi počítat se stálým místem v sestavě, kór když potřebujeme co nejvíce rozehrát Dylana Hollowaye, i tak by ale mohl Lavoie již k NHL přičichnout a kdo ví, třeba se chytí.
V brance a v obraně žádné změny nebudou. Alespoň ne personální, ale někteří hráči si vymění posty co do důležitosti… Letos se zraky všech upnou na Philipa Broberga, který by už měl konečně dostat více prostoru a také by se mělo už vyjasnit, co se s ním vlastně zamýšlí, protože je to zatím takové jo a ne. O Broberga je mezi ostatními kluby údajně velký zájem, ale Oilers ne a nechtějí tento „klenot“ pustit. Ale tak, jaký je to klenot, když hraje vždy jen pár minut a pořád se nejde rozhodnout, co s ním? Letos by měl Broberg údajně dostat více prostoru a vypadá to, že by to mohlo být buď vedle Nurseho, nebo Ekholma. Jisté je, že Evan Bouchard bude bekem no.1 co se týče ofenzivních úkolů a Mattias Ekholm zase těch defenzivních. I když i ten to také umí vepředu, jak nám už mnohokrát ukázal. Vypadá to spíše, že prvním obranným párem bude dvojice Nurse – Bouchard, což dle mého vypadá naprosto hrozivě, ale obávám se, že to Manson s Woodcroftem udělají. No ale, může to být horší, než Nurse s Cecim, kteří loni vysloveně hořeli? Možná, že právě Broberg by mohl do složení dvou elitních dvojic výrazně promluvit.
Brobergův čas přichází… anebo ne?
Cody Ceci má smlouvu ještě na dva roky, ale troufám si tvrdit, že letos startuje do poslední olejářské sezóny a v jejím průběhu bude vyměněn. Stejně jako Warren Foegele mezi útočníky. Vincent Desharnais a Brett Kulak by měli mít svá místa jistá.
V brance se zatím také nic dít nebude, ale budeme s napětím čekat na to, jak si naše brankářská dvojice povede. Nic totiž není jisté. Stuart Skinner ve své nováčkovské sezóně nakoukl dokonce až do All-Star Game, ale přecejen je ještě potřeba, aby nabral více zkušeností. Skinner se loni dostal na výsluní nečekaně, přes velmi slabého Jacka Campbella, který měl být původní oporou, kterou se ale nestal. Skinner má nyní čas připravit se na svoji roli a doufejme, že ho pověstná druhá sezóna nesemele. Nezapomínejme, že Skinner stále není zkušeným brankářem.
Co se týče Jacka Campbella, tam už není o čem. Buď bude něco chytat, nebo se může spakovat a zkusit to jinde a nebojím se říci ani to, že by ze své pětileté smlouvy mohl být vyplacen již ve druhém roce. Holland by tím sice ukázal svoji slabost, ale ještě by z toho mohl ve finále vyklouznout celkem dobře, protože McDavid s Draisaitlem už nebudou dlouho čekat na úspěchy a úspěch už prostě musí nějaký přijít, protože tohle je tým, který by to mohl dotáhnout vysoko a pokud by se tak nestalo zásluhou Campbella a jeho špatných výkonů anebo liknavosti Kena Hollanda k brankářské situaci, pak by to starému lišákovi asi už nikdo neodpustil a majitel Darryl Katz se svým novým managmentem už vůbec ne.
Co tihle dva, zvládnou nést břímě klubu, který míří hodně vysoko?
Tím se dostávám k dalšímu bodu, kde se děly změny a ne právě malé a vypadá to, že Katz to se změnami myslí vážně a neúspěch už prostě nechce.
Novým CEO, který bude hlavním šéfem oblasti hokejových operací byl jmenován Jeff Jackson, který se v zámoří proslavil hlavně tím, že vybudoval jednu z největších světových agentur zastupujících hráče, včetně Connora McDavida. Mimochodem vůbec prvním Jacksonovým klientem byl v nové agentuře v roce 2010 Sam Gagner.
Dalším, kdo bude nyní již oficiálně pomáhat Jacksonovi i majiteli Darrylu Katzovi je legendární obránce a edmontonská legenda Paul Coffey, který je už potvrzen coby oficiální zaměstnanec vedení klubu. Dosavadní dlouholetý ředitel klubu Bob Nicholson byl upozaděn.
Richard Pracey pak byl jmenován novým ředitelem skautingu poté, co více než 20 let jako skaut pracoval pro organizace Colorada a Philadelphie.
Z klubu odešel videokouč Jeremy Coupal a do pozice hlavního videkouče povýšil dosavadní druhý videokouč Noah Segall, který má v NHL v této pozici za sebou pouhou jedinou a sice tu poslední sezónu. Vzhledem k tomu, jak naši videotrenéři v posledních letech skvěle fungovali, to pro něj bude asi hodně velká výzva. O této změně se ale již ví několik měsíců a již jsme o tom informovali, ale novinkou je pak angažování Mikea Fanelliho, který bude novým analytikem právě v oblasti videokoučingu a koučingu. V minulosti Fanelli již v této pozici působil v organizaci Tampy, kde byl v letech 2020 a 2021 i u dvou Stanley Cupů Lightning.
V okurkové sezóně máme v týmu hned tři táty, kteří přivítali na světě své novorozené potomky. Jsou jimi Ryan Nugent-Hopkins, Connor Brown a Darnell Nurse.
Jo, je to tam Brácho! 😀
Letos se můžeme těšit na událost v podobě Heritage Classic, které se bude hrát 29. října v Edmontonu na fotbalovém stadionu Commonwealth Stadium, kde hrají místní Edmonton Elks. Tento tým asi více znáte jako Edmonton Eskimos, ale v roce 2020 se museli po mnoha desetiletích přejmenovat pod tlakem sponzorů a tak vůbec téhle divné doby, kdy každého uráží všechno a tak začali vadit i Eskymáci. I když nevím, proč by je to mělo urážet, spíše naopak. No nic.
Zpět k Heritage Classic. Na konci října tedy Edmonton uvidí zápas pod širým nebem a co víc, půjde rovnou o Battle of Alberta, když sem přijedou Calgary Flames. Bude to vůbec první Battle of Alberta pod širým nebem, protože Calgary se Heritage Classic zúčastnilo již dvakrát, ale proti týmům Winnipegu a Montrealu. Edmonton pak také dvakrát a to proti úplně stejným soupeřům jako jejich rival z Alberty. Edmonton je pak vůbec prvním týmem, který utkání pod širým nebem v novodobé historii NHL uspořádal a je tak jakýmsi otcem-zakladatelem.
První zápas se tehdy odehrál rovněž na Commonwealth Stadium v roce 2003 a proti sobě nastoupili Edmonton Oilers a Montreal Canadiens. Zápas tehdy skončil výhrou domácích Oilers 4:3 a sledovalo ho 57 167 diváků. Až v roce 2008 se začala hrát americká alternativa Winter Classic a až v roce 2011, tedy po dlouhých 8 letech se teprve odehrál druhý zápas kanadské Heritage Classic mezi Canadiens a Flames. Letošní zápas bude mít výročí 20 let od prvního venkovního zápasu v novodobé historii NHL.
K tomuto Heritage Classic jsem psal už během Preview zápasu s Vancouverem, tak pokud chcete, odkaz je
A k otázce dresů – designér Orion Taylor zpracoval možné návrhy dresů pro Heritage Classic a údajně by to mělo nějak takto vypadat… To se shoduje i s tím, co je psáno v onom zmíněném Preview výše. Přidávám sem i s jeho komentářem:
První přípravný zápas NHL se hraje 24. října s Winnipegem. Dále se Oilers v přípravě potkají s Vancouverem, Calgary a Seattlem. Se všemi se Oilers utkají dvakrát.
23. a 24. září se v rámci Global Series utkají týmy Arizony a Los Angeles v Melbourne v Austrálii. Zde sehrají dva přípravné zápasy.
NHL naostro startuje 10. října zápasem Tampy s Nashvillem. Oilers hrají první zápas den poté, 11. října ve Vancouveru.
Tak, to by bylo prozatím vše. Nový ročník NHL 2023/24 už se blíží a my budeme zase trávit noci a rána u televizí, počítačů a mobilů a budeme to zase prožívat se svými miláčky, budeme hrát Fantasy, budeme zase psát a číst články :o). Prostě zase to bude svištět. A co vy, jak se těšíte?
A co Oilers… Budou pokračovat v dobrých výkonech a opět trápit nejlepší týmy NHL, nebo se sami stanou nejlepšími? Už by bylo načase, protože McDavid s Draisaitlem už nebudou chtít dlouho čekat, a kdy zase budeme mít v týmu dva nejlepší hráče současnosti?
Díky a zůstaňte naladěni s námi, T.
