No, Oilers se pomalu ale jistě zvedají z bahna a postupují tabulkou směrem nahoru, a to se nám líbí. Co už se nám líbit tolik nemůže, je předvedený výkon, ale začíná se to pomalu zlepšovat. Samozřejmě je to NHL, a i my jsme se přesvědčili, že v podstatě není slabých týmů, viz Chicago atd.

Tři výhry za sebou o jediný gól s Rangers. Floridou a Chicagem a pokaždé infarktové zápasy, když první dva jsme otáčeli doslova za pět minut dvanáct a třetí, který měl být formalitou, mohl být ještě horší, ale Chicago se na nás nahecovat umí, to už víme z minulosti. Pak hladká prohra s Minnesotou, která nás trochu zbrzdila a poslední zápas, výhra nad Habs. Ani zde to nebylo ideální, co si budeme povídat. První třetina byla ze strany Oilers nebojím se říct – odfláklá.

Sled zápasu v podstatě řídily přesilovky. Hned třikrát hrály týmy ve dvojnásobné početní převaze. Ta první edmontonská byla využita Nugentem-Hopkinsem, ale až po návratu prvního vyloučeného Xhekaje. Ta druhá, opět pro Edmonton na sebe nedala dlouho čekat a hostující Joel Edmundson po zvlášť nevybíravém krosčeku do Hymanovi hlavy dokonce zápas nedohrál. Tuto přesilovku využil Draisaitl. Dvojnásobnou přesilu měli ale i Habs a také oni byli úspěšní. Gól Xhekaje byl dokonce vyrovnávací, a to zcela po zásluze, protože nebýt přesilovek, tak si musíme s klidným srdcem říci, že Habs byli v zápase lepším týmem. Efektivita byla ale naštěstí na naší straně.

Connor McDavid mluví o šílené druhé třetině, kdy se téměř stále hrály přesilovky: “Bylo to divné. Měl jsem pocit, jako bychom hráli přesilovku snad 10 minut v kuse.“ McDavid také potvrzuje, že v prvních dvou třetinách to nebylo z naší strany nic extra: “Říkal jsem si, že prvních 40 minut jsme nebyli moc dobří. Myslím, že náš tým odvedl opravdu dobrou práci, když odehrál solidní a vyzrálou třetí třetinu a nedal jim šanci. A cokoliv jsme pustili, tak Stu to nějak vyřešil, takže si myslím, že to byla opravdu dobrá třetina.“ Ostatně téměř to samé tvrdí i trenér Woodcroft, že třetí třetina byla dobře odehrána. Zajímavé na tom je, že třetí třetinu Oilers prohráli na střely 6:12. Inu, ne vše se dá evidentně obalit do čísel. :o) Kapitán McDavid nakonec zápas definitivně rozhodl gólem na 5:3 v 15 minutě a opět to byla lahůdka:

Jay Woodcroft po zápase chválil Jesseho Puljujarviho, který tentokrát prožil jeden z těch lepších večerů a v zápase sice nebodoval, dokonce ani jednou nevystřelil na branku, ale připsal si 8 hitů: “Líbila se mi Jesseho hra. Myslím, že je zklamaný z toho, že nenapíše čísla, která by chtěl. Ale co se mi na něm líbí, že přispívá k tomu, že tým vítězí. Hledá způsoby, jak pomoct našemu týmu vyhrát. Naprosto mu věřím.“ Kromě Puljujarviho pak v zápase solidní porci hitů rozdal ještě Cody Ceci s 6 hity.

  • Nejlepším hráčem zápasu byl po zásluze vyhlášen Leon Draisaitl, kterého byl plný led. V zápase si připsal 1+3.
  • Druhý Connor McDavid zaznamenal 2+2, třetí Zach Hyman 0+2. Stejný bodový zápis jako Hyman měl i Tyson Barrie. McDavid vede kanadské bodování s 47 body, druhý Draisaitl má 42 bodů.
  • Stuart Skinner si připsal 30 úspěšných zásahů a celkem má úspěšnost .914%.

Jistě jste si všimli, že v posledních dvou zápasech dostával prostor na první přesilovce Evan Bouchard. Je paradoxní, že právě od té doby Bouchard nevystřelil ani jednou na branku, což byl asi účel toho, proč tam dostává prostor, protože právě ve střele je Bouchardova největší deviza, kdežto do kombinace je lepší Barrie. Ale uvidíme, jak mu to tam bude sedět do budoucna, ten prostor si nyní zaslouží.

Evan Bouchard nyní od Duncana Keitha dostává rady už jen občas na trénincích, v zápasech už je to jen na něm

Connor McDavid může vylepšit svůj osobní rekord, když dokázal získat 50 bodů v sezóně. Původní rekord je 29 zápasů. Dnes nastoupí k 26 zápasu v sezóně, takže má ještě tři zápasy k tomu, aby to dokázal. McDavidovi chybí k padesátce 3 body.

Trenér Woodcroft má stále na marodce poměrně početnou grupu. Nejvíce se prý blíží návrat Warrena Foegeleho, který nehrál poslední 4 zápasy, foegele byl ale nově zapsán na listinu zraněných hráčů, aby uvolnil slot pro Yamamota. Stejnou dobu jako Foegele chybí i Ryan McLeod, ale u něj je situace nejistá. Dlouhodobý marod Evander Kane již začal s individuálním tréninkem, a už se prohání na ledě s hokejkou, i když spíše zatím exhibičně, jeho návrat je ještě v nedohlednu.

Kailer Yamamoto se dnes konečně vrací do sestavy po dlouhých 11 zápasech. Yamamoto je letos velmi neproduktivní (pouze 3 asistence), ale je to známý tmelič kabiny, takže to určitě může pomoci i v tomto směru. Yamamoto před zápasem už hlásil: „Jsem zpět v sestavě. Jsem nažhavený a mělo by to být dobré.“

V brance Oilers je opět potvrzen Stuart Skinner.

V souvislosti s vyšší marodkou si nyní prostor a někteří i NHL samotnou užívají hráči druhého až třetího sledu. Dylan Holloway totiž dostává prostor na druhé přesilovce a vůbec není špatný, myslím, že je načase, aby opět dostal více prostoru. U Hollowaye to asi vše bude pouze o trpělivosti, o tom, že je to skvělý hráč není pochyb. Hodně prostoru nyní dostává Mattias Janmark, ale NHL si nyní užívají také hráči z Bakersfieldu Klim Kostin. Brad Malone, James Hamblin a Tyler Benson.

Oilers vyhráli z posledních 5 zápasů 4 a trenér Woodcroft si v nich pochvaluje právě práci těchto záskokářů: “Myslím, že je to zásluha právě těch lidí, které jsme nasadili a budeme v tom pokračovat. Vypovídá to o hloubce, kterou v organizaci máme, cítíme se tak dobře a děkujeme za to našemu vedení.“

Washington je letos všechno možné, jen ne v laufu. S 24 body jsou až šestí ve své Metropolitní divizi a moc jim to nešlape. V posledních zápasech se tedy trošku zahojili výhrami s Philadelphií, Vancouverem nebo Calgary, ale žádný zázrak to není. S Calgary si Caps teď zahráli dvakrát v krátkém časovém sledu, kdy nejdřív vyhráli Caps 3:0 a v dosud posledním zápase Caps padli na ledě našeho soka z Alberty 5:2. Předtím na ledě Seattlu 3:2 PP a čekají je ještě dva zápasy s Edmontonem a Philadelphií, než se vrátí domů do Washingtonu. Já bych to viděl tak, že dnes ještě prohrají, zkompletují hattrick a pak si můžou porazit Philu, kde jsou na to letos zvyklí. :o) Pardon.

V zápase s Calgary nastoupil kapitán Caps Alexander Ovečkin k 1300 zápasu v NHL. Ovečkinovi nyní chybí 7 gólů k pokoření hranice 800 gólů. Ovečkinovi se proti Oilers daří. Ve své kariéře proti nim nastoupil ve 21 zápasech a zaznamenal v nich 25 bodů (14+11).

Zápas v Calgary nebyl pro Caps vůbec šťastným a to nejen proto, že prohráli, ale ještě během zápasu přišli o dva hráče, a sice brankářskou jedničku Darcyho Kuempera, který utrpěl zásah do hlavy od jednoho z hráčů Flames a ve druhé třetině zápas opustil a byl nahrazen Charliem Lindgrenem, který poté ještě dvakrát inkasoval. Kuemperův stav je nadále veden jako day-to –day a nic bližšího nevíme.

Charlie Lindgren je dnes potvrzen v brance Caps.

Druhým zraněným je slovenský obránce Martin Fehérváry, který zápas opustil po hitu od Milana Lucice. Fehérváry má údajně zraněnou ruku a dnes hrát určitě nebude.

Kuemper se zranil, jeho stav je nejistý

Obrana by ale za Fehérváryho mohla dostat více než obstojnou náhradu, protože po delší absenci je blízko návratu Dmitrij Orlov, o němž se spekulovalo už v Calgary, ale právě Fehérváryho zranění by jeho návrat mohlo urychlit. Potvrzeno to ale není.

Trenéru Laviloletteovi dále chybí Niklas Backstrom, Tom Wilson, Carl Hagelin a Connor Brown.

Pak je tu nová, smutná zpráva z Edmontonu. Ve věku 82 let tam zemřel bývalý hlavní skaut Oilers Barry Fraser.

Tento chlapík měl velký podíl na sestavení zlaté generace v 80 letech, kdy byli Edmonton Oilers nejlepším týmem ligy a získali pět Stanley Cupů. Fraser měl zásluhu na tom, že Edmonton si v draftu vybral hráče jako Kurri, Messier, Anderson, Lowe, Coffey, Fuhr, Moog, Smith, Tikkanen i Pouzar. Fraser měl také hlavní zásluhu na tom, aby se podepsal Dave Semenko, ačkoliv v něj v týmu nikdo nevěřil.

Glen Sather k tomu říká:Byl to zábavný chlapík, každý toho chlapa miloval, dokonce i nepřátelští skauti z celé ligy. S lidmi vycházel velmi dobře. Pracoval se mnou asi 15-18 let. Vycházeli jsme spolu dobře, poslouchal jsem jeho rozhodnutí a rady, koho bychom měli draftovat. Vybral pro nás spoustu skvělých hráčů. Měli jsme velmi mladý tým. Ti kluci spolu vyrostli a staly se z nich hvězdy a členové Síně Slávy.“ Sather vzdává Fraserovi hold a právem na něj ukazuje jako na architekta slavného týmu z 80 let: “Mohli byste pokračovat seznamem jmen dolů a viděli byste, že ten tým byl draftován Edmontonem, ale bylo to na rady Barryho Frasera a nemyslím si, že skauti od fanoušků dostávají dostatek uznání za svou práci. Pokud chcete vybudovat tým a máte dobrý skautský tým, máte velkou šanci se zlepšit.“

Pěkné jsou dvě zmínky, jedna opět od Sathera: “Vzpomínám si, že jsem viděl chytat Fuhra a byl fakt hrozný. Viděl jsem ho podruhé a to samé. Říkal jsem Barrymu: Jsi si jistý? A Barry řekl, že ho viděl asi 30 krát a ano, byl si jistý.“ Jak to dopadlo poté s Fuhrem a kde teď vidí jeho dres, to si říkat nemusíme.

Glen Sather s Grantem Fuhrem, rok 1981

Druhá, úsměvná příhoda je s Kevinem Lowem, kterého měl Fraser jako svoji první volbu na draftu v roce 1979. Lowe byl vybrán Edmontonem z 21. místa. Až 48. byl Mark Messier a 69. Glenn Anderson. Lowe k tomu říká: “Jednou jsem viděl ten jeho seznam a měl mě před Rayem Bourquem, takže si nejsem jistý, jak dobrý skaut to byl.“ :o) “Ale měl mě také před Messem a Andym… takže si myslím, že je to vlastně vynikající skaut.“

Pěkně ho popsal Archie Henderson, který byl poslední tři roky ředitelem skautingu v Edmontonu a na konci loňské sezóny 2021/22 odešel do důchodu:Barry byl úžasný chlap. V oněch dobách Oilers neexistovaly žádné analýzy, žádné video, nic z toho. Buď ten chlap mohl v lize hrát, nebo nemohl. A Barry byl vůdcem ringu.“

Barry Fraser pracoval pro Oilers od samého začátku v NHL roce 1979 až do konce sezóny 1999/2000, kdy v klubu skončil i s Glenem Satherem a pro Oilers tak skončila jedna velká slavná éra. Zatímco Sather byl poté dalších 20 let zaměstnancem New Yorku Rangers, Fraser už nikdy v žádném klubu nepracoval.

Za sebe bych k Fraserovi řekl toto – Jak řekl Glen Sather, lidé si asi nedostatečně uvědomují práci skautů a jejich důležitost. A jak řekl Archie Henderson – dříve byla jiná doba, člověk musel mít na hráče asi mnohem větší nos, protože žádné extra analýzy nebyly. O to více je vidět, jaký význam měl Barry Fraser pro – ne třeba každého z nás, ale dovolím si říct, pro většinu z nás starších ročníků, kteří nezačali fandit Oilers až kvůli McDavidovi a spol.

Totiž kdyby nebylo Frasera a jeho nosu, nikdy by nevznikl takový tým. Božský Wayne by pak nejspíš stejně byl nejlepším hráčem na světě, ale možná, že by nezískal ani jeden Stanley Cup, viz později jeho anabáze u Los Angeles Kings atd. Prostě, možná, že Barry Fraser byl pro většinu z nás tím prvním impulsem, proč jsme začali fandit Oilers, ačkoliv to do dneška většina z nás ani netušila.

Takže, díky za vše Barry! Jednou Oiler, navždy Oiler!

Čest památce Barryho Frasera!!!

Ještě krátce zpět k dnešnímu zápasu. V posledním střetnutí Edmontonu s Washingtonem došlo téměř před měsícem 7. listopadu a tento bláznivý zápas skončil výhrou 5:4 ve prospěch domácích Caps. Nestačila ani pěkná bodová nadílka Olejářů, když Nugent-Hopkins měl skóre 2+0, McDavid 1+1, Draisaitl 1+1 a Hyman 0+2. V brance tehdy stáli Charlie Lindgren a Stuart Skinner a stejně tomu bude i dnes.

Zápas v Rogers Place v Edmontonu začíná ve 2:30 SEČ a vysílá ho Nova Sport 2.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *