Requiem pro hokej

Tak stalo se bohužel to, co jsme v koutku duše tak trochu čekali, ale přecejen jsme si říkali – ne, NHL se to nedotkne. Koronavirus hýbe světem a zasahuje už velmi důrazně do životů velkého množství lidí, ačkoliv před pár dny si to mnozí z nás ještě moc nechtěli připouštět. Jaké opatření pro nás přináší současný stav, to asi každý ví, takže je zbytečné se o tom rozepisovat, ale přecejen pořád jsme server o hokeji, takže i my se k současnému dění přinášíme pár slov.

Liga tedy byla přerušena a kdy se rozběhne, to je ve hvězdách.

A to v NHL koronavirus zatím prokázán nebyl! V konkurenční NBA ale ano a mnoho klubů NHL a NBA sdílí společné prostory a možnost nákazy tu prost je. Zatímco v Evropě ale již začalo jít do tuhého, v nHL se o tom nejdřív jen šuškalo, než se začaly dít nějaká opravdová opatření. Začalo to tím, že v Kalifornii v místě, kde hrají San Jose Sharks padl třítýdenní zákaz akcí nad 1000 lidí. V této oblasti se totiž koronavirus prokázal. Sharks jsou tedy byli přinuceni hrát zápasy buď před prázdným hledištěm, nebo na jiném místě, kde se na ně zákaz nebude vztahovat. Další byl stát Ohio a tamní klub Columbus, kde to tak mělo zůstat až do konce základní části. Jenže nakonec do toho spadli i všichni ostatní.

Liga tedy nyní stojí a těch scénářů jak dále postupovat je několik, ale pravděpodobné jsou dva. Jeden, že zatím zůstane liga jen přerušena a bude se vyčkávat. Zástupci ligy se totiž nechtějí smířit s koncem sezóny a budou čekat co nejdále to půjde. Závěr základní části by se tak mohl teoreticky ještě opravdu dohrát a liga by se mohla hrát až do konce července. Kluby údajně nyní mají za úkol zajistit dostupnost svých arén právě z tohoto důvodu.

Prvním scénářem byly prázdné tribuny, nakonec se do toho ale seklo ještě rázněji

Další možnost je podobná, ale s tím rozdílem, že základní část by se již nedohrávala, ale rovnou by se naskočilo do play off. Tato možnost je samozřejmě až druhým řešením, protože je jasné, že kluby, které jsou nyní pod čarou postupu, by již ztratily šanci. To jak víme, se stalo právě u nás, kde České Budějovice postoupily do extraligy ne tím, že by si ji vybojovali, ale protože si to zástupci klubů odhlasovali. Já toto nepovažuji za správné rozhodnutí, protože play off je úplně jiná soutěž a základní část se prostě maže. Na druhou stranu je jasné, že když klub vyhraje základní část o 44 bodů, je zase průšvih, aby takový klub byl takto odstaven od postupu. Já se přikláním k tomu, že bez play off by se nemělo ani vyhrávat ligu, ani postupovat výše. Kladno prostě mělo sestoupit a další rok se hrát v extralize bez postupujícího ze Chance ligy, nebo soutěž jen přerušit a počkat, co se bude dál dít. A dále samozřejmě postupy z dalších nižších soutěží, kde je rovněž zmatečná situace. Každopádně se to stalo. V NHL se bude ale postupovat samozřejmě jinak, protože tam se postupy ani sestupy řešit nemusí.

Pokud by se tedy do play off v NHL postupovalo podle současného stavu, my a Edmonton by jsme byli samozřejmě rádi, protože jsme na postupových pozicích, ale další kluby, které mají play off na dosah? Je jasné, že žádné řešení asi nebude ideální, protože ať už dojde právě k tomuto scénáři, nebo se anuluje nakonec celý ročník, všechno už bude stejně mít pachuť, která nepůjde odstranit. A otázka je, co je vlastně správně a co špatně.

Ken Holland i Darryl Katz nyní mají starostí až nad hlavu

Anulování by asi bylo krajní řešení, ale ve světě již k němu došlo a tamní hokejové svazy si vůbec nebraly servítky. Nejdřív se také někde zkoušelo hrát bez diváků, ale to byla spíš tryzna než hokej a nakonec i v souladu s rozhodnutími tamních vlád hokejové svazy sáhly k ukončení soutěží. V Evropě to jako první byly rakouská EBEL liga a německá DEL. A pak již to šlo ráz naráz. Švýcarsko, Slovensko, Norsko a dlaší a další země, v neposlední řadě i tady u nás v České republice.Některé pak jsou jen přerušeny a to hlavně zámořské soutěže, kromě NHL i AHL, ECHL a další.

Takže co nám zbývá dál, čekat jak se budeme s koronavirem potýkat dál a jestli to je opravdu globální hrozba pro celé lidstvo, nebo až příliš nafouknutá bublina. v dnešním světě, který je až přemíru zmedializován a kde jsou lidé ovlivňováni a masírováni hlavně přes média a sociální sítě, možné je všechno. A hokej teď bohužel asi není to opravdu důležité, i když ho milujeme a nemůžeme bez něj být.

Ryan Nugent-Hopkins se dnes s Jordanem Eberlem na ledě nepotká

Dnes se měl sehrát duel s NY Islanders. První zápas, který bude pro Edmonton zrušen. Islanders měli oproti tomu sehrát již včera zápas v Calgary, ke kterému z rozhodnutí ligy již nedošlo.

K tomuto zápasu jsem měl rozepsané Preview, protože povinnost je povinnost a tak nějak jsem pořád věřil, že se hrát bude. Tak tedy bohužel, ale tak nějak je mi líto to zahodit, takže v druhé části tohoto článku vám ho stejně přináším a ještě jsem ho dodělal. Možná, že bude letos úplně poslední, takže také proto to dělám… Dále tedy už čtěte jen vy, kteří si chcete přečíst takové naše možné requiem se sezónou (pokud tedy také dojde k ukončení, což doufám, že ne, ale člověk opravdu v dnešním světě neví).

Preview:

Poslední domácí zápas proti Islanders dnes Oilers čekal před odletem na venkovní trip, kde se pak měli postupně střetnout s rozjetou Philadelphií a dále s jejich kolegy z čela Atlantické divize Washingtonem a na závěr již nepostupující, ale v poslední době slušně hrající Ottawou. Islanders se pohybují na hraně play off a hrají o každý bod. Jenže většinu bodů si nahráli v první polovině soutěže, kdy válcovali jeden tým za druhým. Teď už to byl ale jen stín tohoto týmu.

Varlamov s Greissem se zezačátku soutěže zdáli být nepřekonatelnou dvojicí

Týmu, který od 13. října do 22. listopadu z 16 zápasů za sebou vyhrál 15. O brankářské dvojici Varlamov – Greiss se rázem říkalo, že jde o nejlepší a nejvyrovnanější dvojici v NHL. Jenže i Isles došel dech a poslední dobou je to naopak ještě horší a Islanders prožívají pravý opak své skvělé série – z posledních 13 zápasů jich prohráli hned 11! Z celkem pohodové postupové pozice se tak nyní propadli až na 9. nepostupové místo a za zády mají ještě několik týmů, které se o play off rovněž ještě poperou. Dnes se jim měl postavit Edmonton. Tým, který má nevyrovnané výkony a který se sice pohybuje na předních příčkách Západní konference, ale v posledních zápasech i přes pravidelný zisk bodů celkem pravidelně bývá herně přehráván a někdy je poměr střel soupeře skoro až dvojnásobný. Oba kluby se tedy tak trochu perou i sami se sebou a tento souboj bude asi dost zajímavý.

Posledním zápasem v tomto ročníku – alespoň prozatím – zůstává středeční souboj s Winnipegem

A to i z důvodu, že vzájemné zápasy obou týmů bývají dost vyrovnané. Z posledních 10 zápasů vyhráli Islanders čtyřikrát, Oilers šestkrát. Jenže hned 4 zápasy z těchto 10 se rozhodovalo až v prodloužení nebo nájezdech. Oba kluby spolu každou sezónu pravidelně hrají dvakrát. Poslední střetnutí se odehrálo v říjnu v New Yorku v Nassau Coliseum a Oilers zde vyhráli 5:2. Byl to onen zápas, kdy 4 góly vstřelil James Neal. Semyon Varlamov tehdy neodchytal ani půlku zápasu, kdy byl po Kassianově brance na 4:1 vystřídán Greissem.

Zmínil jsem Nassau Coliseum a to záměrně. Islanders jsou totiž také zajímaví tím, že své domácí zápasy hrají na dvou stadionech, které se během sezóny v pořádání zápasů střídají. Jeden je právě Nassau Coliseum, ležící v Nassau County na západním Long Islandu a je původní arénou, kde Islanders hráli od svého vstupu do NHL v roce 1972 až do roku 2015. Nassau pamatuje zlatou éru tohoto klubu, kdy mezi lety 1980 až 1983 Islanders vyhráli čtyři Stanley Cupy za sebou. V roce 2015 se přestěhovali do nové haly jménem Barclays Center v Brooklynu. Zde má své domácí působiště například i basketbalový klub Brooklyn Nets. Zde ale Islanders ani jejich fandové štěstí nenašli a po třech letech se vrátili zpět do Nassau. Od té doby se ale oba stadiony v pořádání domácích zápasů Islanders střídají. Oilers takové problémy naštěstí řešit nemusí a dnes se bude hrát v Edmontonu v Rogers aréně.

Nassau Coliseum toho zažilo hodně, mimo jiné slavnou jízdu Islanders v 80 letech

Jak jsem již psal, Edmonton měl vyrazit na trip po tomto zápase. Islanders byli na tripu právě nyní a přerušení soutěže je tak zastihlo v Kanadě. V úterý prohráli ve Vancouveru 5:4 po nájezdech, na čtvrteční souboj s Calgary již nedošlo….

Co se týče klubové produktivity, zde v podstatě vyčnívají pouze dva hráči a sice Matthew Barzal (60 bodů) a Brock Nelson (54 bodů). Jinak nic výrazného. Když jsem zmínil Barzala, zde je jedna zajímavost v souvislosti s Edmontonem. Barzal byl draftován Islanders v roce 2015 v 1. kole ze 16. místa. Tato draftová volba ale měla už svůj příběh. V lednu 2015 ji získal společně s Robem Klinkhammerem (dnes hrajícího v Omsku) Edmonton z Pittsburghu výměnou za Davida Perrona. Edmonton – jmenovitě Peter Chiarelli ji poslal o půl roku později společně s volbou ve 2. kole k Islanders výměnou za Griffina Reinharta.

Tehdy tento trejd vzbudil velké vášně hokejové veřejnosti, protože nedával moc smysl, pouze naději v Reinhartovy zázračné schopnosti. Ty se ale nedostavily, Reinhart v Edmontonu odehrál pouze 30 zápasů, než si ho v roce 2017 vybralo Vegas v rozšiřovacím draftu. Tam si ale nezahrál vůbec a Reinhart nyní hraje v KHL za čínský klub Kunlun Red Star. Prozajímavost, za tento klub hraje hned několik hráčů, kteří si zahráli za Edmonton. Kromě Reinharta ještě Adam Cracknell, Gilbert Brule a Andrew Miller.

Griffin Reinhart v NHL štěstí nenašel

Co se týče marodky, zde byla ještě před pár dny docela slušná ekipa, ale již se pomalu vyprazdňuje. Zatím na ní zůstávají útočníci Casey Cizikas a Tom Kuhnhackl a obránce Adam Pelech s Johnnym Boychukem. Pro Pelecha sezóna kvůli zranění achilovky již skončila. I když nyní, kdo ví teď. Johnny Boychuk v nedávných dnech plnil stránky médií právě tím, jak si přivodil své zranění. V zápase s Montrealem mu totiž Fin Artturi Lehkonen při pádu bruslí zasáhl oblast oka. Zranění si vyžádalo 90 stehů, ale oko zůstalo naštěstí v pořádku.

Edmonton jak jsem psal byl nyní na takové zvláštní vlně. Celkem pravidelně boduje, ale výkony mají k ideálu rozhodně daleko. Půjdu 7 zápasů zpět, kde je to krásně vidět. Ve středu s Jets jsme se vzepřeli trendu z poslední doby a soupeře přestříleli 38:25. Prohráli jsme ale 2:4. Ale na útočné hře bylo vidět jisté zlepšení. Předtím jsme sice žehrali na rozdělení do té doby skvěle hrající formace Nugent-Hopkins – Draisaitl – Yamamoto, ale nové složení také nebylo úplně špatné. Zápasy předtím, to ale byl slušně řečeno masakr. Tak třeba zápas s Vegas, kteří nás přestříleli 48:24, čili dvakrát tolik! Jen za první třetinu byl stav střel 3 ku 15. Přesto jsme ale brali bod za prohru v prodloužení. Ještě předtím zápas s Columbusem, který jsme vyhráli 4:1. Jenže Columbus nás přestřílel 46:24. to jsou neskutečné rozdíly. Musí se také podotknout, že v obou zápasech opravdu exceloval brankář Mikko Koskinen.

Mikko Koskinen měl v posledních zápasech skvělou formu

Jdu ale dál. Zápas s Chicagem, 31:24. Dallas Stars 43:27, ale vyhráli jsme 2:1 PP. Pak velká výhra nad Nashvillem 8:3. to byl na 5 zápasů poslední, kdy jsme soupeře přestříleli a sice 35:30. A předtím ještě výhra nad Winnipegem 3:2, ale na střely opět prohra 22:41. Čili soupeři Edmonton opravdu vždy výrazněji přestřílejí, ale kdo se většinou raduje z výhry je přesto právě Edmonton. Možná si někteří řeknete, jsou body tak drž hubu a nestarej se o to. Jenže já se obávám, že tohle je prostě dlouhodobě neudržitelné. Abychom ze 7 zápasů čtyřikrát nechali na svého brankáře nechat vyslat přes 40 střel, to je prostě síla. A jediné štěstí máme, že oba brankáři nám nyní opravdu podávají dobré výkony, jinak bychom v tabulce byli úplně jinde.

Co je pozitivní, to je vyprazdňování naší marodky. Kapitán Connor McDavid po nemoci nastoupil již v zápase s Jets a tak je mimo hru už pouze dvojice Mike Green – Joakim Nygard. Návrat Greena vypadal na konec března. Nygardův návrat se mohl uskutečnit těsně před koncem základní části. Pokud by se sezóna rozeběhla později, vypadá to, že Edmonton by do ní mohl naskočit s prázdnou marodkou.

Ale jak to všechno ještě bude…

To je vše přátelé, držte se a doufejme, že bude zase dobře.