Před 20 lety představili Oilers legendární třetí sadu dresů

Zdá se to neuvěřitelné, ale je to již 20 dlouhých let od doby, kdy v Edmontonu představili svou dnes již legendární třetí sadu dresů. Tyto uniformy se staly mezi fanoušky velmi oblíbenými a dodnes se ozývají hlasy volající po jejich návratu na edmontonskou hokejovou scénu. Dresy navrhnul tým kolem kanadského tvůrce komiksů Todda McFarlanea a bez nadsázky lze říci, že legenda těchto trikotů žije svým životem dodnes.

Tehdejší klubové ikony Oilers v nových alternativních dresech.

V době představení „McFarlane jersey“ napsala novinářka Jean Fraser na stránkách deníku Edmonton Journal: Jak dlouho bude zarytým sportovním fanouškům trvat, než si zvyknou na nový vzhled dresů Edmontonu Oilers, se dá pouze odhadovat. Ale šněrovací retro detaily, kombinace stříbrných doplňků s námořnickou modrou a téměř hip – hopová citlivost dělají z módního hlediska z těchto dresů jednoznačného vítěze. Tento alternativní dres, navržený superhvězdným kreativním týmem Todda McFarlanea a Brenta Ashe velkoryse odkazuje na skateboardovou módní linku, má přitažlivost rapových hvězd, půvab generace X a bude fungovat stejně dobře v ulicích města i na hokejovém ledě. „Což je přesně ta pointa, které jsme chtěli docílit,“ řekl ve zmíněném článku ke svému dílu McFarlane, mimochodem rodák z Calgary. „Chtěli jsme, aby to byl hokejový dres, ale také aby to byl sakra dobrý kus oblečení, které si rádi vezmete na sebe, když si chcete vyrazit jen tak do města.“ Žhavý nový vzhled dresu vysílá jasnou zprávu, že organizace Oilers chce upoutat pozornost nestálé demografické skupiny ve věku 18 – 30 let. Dobrým způsobem jak toho dosáhnout, je nabídnout módní doplněk, jenž splňuje dva cíle – propagovat svůj tým a přitom sportovat v něčem se skvělým designem. Dříve jsem pracoval v Planet X ve Vancouveru, takže přitažlivost skaterské módy docela dobře znám,“ vysvětlil další z tvůrců Brent Ashe. „Ale jedna věc, které jsme opravdu chtěli docílit, bylo, aby to bylo jednoduché, čisté a s dynamickým logem, které zároveň nebude vypadat křiklavě. A aby to vše jako celek skvěle vypadalo, a to jak v pohybu, tak v klidovém stavu,“ navázal na Ashova slova jeho parťák McFarlane. „Opravdu jsme velmi detailně pracovali s tímto úhlem pohledu, protože jsme si velmi dobře uvědomovali, že hokejisté jsou v neustálém pohybu a často jsou vidět objektivem kamery z velké dálky. Lidé chtějí vidět název a logo, chcete se vyhnout všemu nadbytečnému okolo, co by celkový dojem pouze rušilo. Proto jsme zvolili tento velmi jednoduchý přístup.“

Noviny v Edmontonu byly tehdy plné článků o nových dresech Oilers.

Tehdejší vedení klubu v čele s generálním manažerem Kevinem Lowem trochu neochotně přiznávalo, že nastal čas na změnu. Dosavadní konzervativní přístup klubového managmentu musel ustoupit do pozadí. Lowe od začátku nepochyboval o tom, že dres je primárně určen pro mladé fanoušky klubu, které si Oilers nepřáli ztrácet. Ostré čepelovité tvary alternativního loga měly evokovat čepele hokejových bruslí, pět nýtů kolem ropné kapky naproti tomu představovaly pět Stanley cupů, které Oilers ve své historii vyhráli. Vnější a vnitřní tvary ozubených kol znamenaly sílu a měly nadále posilovat koncept týmové práce a pracovitosti v tehdy skromných klubových podmínkách. Ropná kapka pochopitelně nesměla ve futuristickém logu chybět, takovou svatokrádež si ani progresivní McFarlane nemohl dovolit. Kapku jen natočil na bok tak, aby naznačovala rychlost a dravost nového loga a zdůraznila na první pohled rozdíl od originálu.

Brankář Jussi Markannen. Dresy na ledě vypadaly opravdu skvěle!

Možná až s odstupem dvaceti let můžeme v plné míře docenit, o jak přelomovou událost v historii klubu se jednalo. Byl to okouzlující a naprostý odklon v barvě i v designu, který neměl ani předtím a bohužel už ani po tom obdoby. Bylo evidentní, že tyto dresy nebyly navrženy pro davy, které v minulosti tleskaly Gretzkymu a spol. na oslavách se Stanley cupy. McFarlaneův dres byl nervózní, dynamický a neotřele aktuální. V době, kdy majitelům Oilers šlo bez nadsázky téměř o každý dolar, se nový dres začal prodávat jako křupavé ranní pečivo. Zisky z prodeje byly vysoké a plynuly rovnou do klubové kasy. „Dres překonal rekordy NHL v prodeji třetího dresu v počtu prodaných kusů a utržených dolarů,“ řekl bývalý prezident Oilers Patrick Laforge. Dejme ještě slovo McFarlaneovi. „Chtěl jsem navrhnout něco, co, i kdybyste nevěděli nic o sportu, i kdybyste nevěděli nic o hokeji, mohli byste se na to podívat a říct si – nevím co to je, ale je to prostě super! Takhle jednoduchá by podle mě loga měla být. Silné logo je takové, které bude nosit každý, bez ohledu na druh sportu, který symbolizuje. Když se podíváte na okřídlené kolo Detroitu Red Wings, tak také neříká nic o hokeji. Boston je B s paprsky. Jsou to prostě klasické cool vzhledy.“ McFarlaneův design byl tak populární, že Jean Fraser, módní redaktor v Edmonton Journal o něm v roce 2001 napsal dnes již kultovní článek s titulkem „Skateboard chic – za 250 dolarů“.

Nové dresy šly doslova na dračku a velmi pomohly klubové ekonomice.

Dresy byly slavnostně odhaleny 26. října 2001 a tým si je poprvé oblékl následující večer, když porazil na domácím ledě Vancouver Canucks 3:2 v rámci Hockey Night in Canada. Jak se dalo očekávat, reakce na dresy byly najednou všude. Někteří fanoušci je milovali, někteří nenáviděli, ale nikdo nebyl bez názoru. Na ledě se v tomhle ikonickém dresu proháněli hráči jako Ryan Smyth, Mike Grier, Anson Carter, Jason Smith nebo Tommy Salo. Oilers je jako třetí alternativní sadu používali až do roku 2007, poté zmizely v propadlišti klubových dějin.

Oblékne si někdy ikonický dres také současná hvězda Oilers?

Ve vzpomínkách fanoušků ovšem žijí dál a čas od času se na světlo světa dostanou hlasy, které silně volají po jejich návratu. I pro samotného autora tohoto článku je „McFarlane jersey“ doslova srdeční záležitostí a velmi by si jejich znovuuvedení do života přál. A proč vlastně ne? NHL přece v současnosti cloumá vlna nostalgických návratů k dříve populárním trikotům. Arizona před časem poněkud opatrně a nesměle oprášila legendární „Kachinu“, aby se z ní v letošní sezoně staly už regulerní primární klubové uniformy. A davy fanoušků v Arizoně z jejich návratu doslova šílí. Dočkáme se jednoho takového návratu v budoucnu i v Edmontonu?