V NHL včera proběhl další vyhazov trenéra a dá se říci, že dost překvapivý. U týmu Vegas Golden Knights totiž skončil Gerard Gallant. Tato novinka mě nutí k zamyšlení nad tím, co se vlastně v NHL děje. Sezóna se lehce přehoupla do druhé poloviny a Gallant je již sedmým vyhozeným trenérem.
Nejdřív si to zrekapitulujme:
Toronto – Sheldon Keefe x Mike Babcock
New Jersey – Alain Nasreddine x John Hynes
Calgary – Geoff Ward x Bill Peters
Dallas – Rick Bowness x Jim Montgomery
San Jose – Bob Boughner x Peter DeBoer
Nashville – John Hynes x Peter Lavilolette
Vegas – Peter DeBoer x Gerard Gallant
Gerard Gallant má smůlu. Tým Vegas převzal ještě před jeho inaugurací v NHL a dokázal hned v první sezóně nováčka dovézt až do finále Stanley Cupu. Vegas ani ve druhé sezóně fungování klubu neutrpělo známý syndrom druhé sezóny a i tento ročník dokázalo v NHL držet krok s elitou. Nakonec to sice stačilo na první kolo v play off, ale vše v pořádku. Také letos Vegas začalo dobře. Faktem je znatelný útlum v listopadu, kde bylo více proher než výher, ale od prosince tým zase začal šlapat. Ještě na přelomu nového roku Golden Knights zaznamenali sérii 4 výher za sebou. A po nich přišly pro změnu 4 prohry. Ta poslední včera na ledě Buffala. Tato série nakonec také zlomila vaz trenérovi Gallantovi, který byl dnes nemilosrdně vyhozen. Bylo to ale nutné? Vyhazovat úspěšného trenéra, který stál u zrodu týmu a který dokázal od samého začátku držet tým na stále vysoké herní úrovni. Trenéra, který je velmi oblíben jak mezi hráči, tak i mezi fanoušky. Lámat nad ním hůl při prvním větším náznaku krize? Vegas navíc ztrácí v nadupané tabulce Západné konference pouhé 4 body na druhé místo! Já tvrdím, že tohle se stát nemělo.
Ostatně jak víme, Gallant byl takto vyhozen i ze svého předešlého působiště na Floridě, kde platily v podstatě ty samé pořádky, které jsem popsal výše. Gallant tehdy dokonce u týmu skončil na letišti před odletem na venkovní zápas. Úcta k jeho skvělé práci na Floridě? Žádná. Ano, tehdy to také bylo dáno tím, že manažer Tom Rowe, který z týmu vyštval i fantasticky hrajícího Jaromíra Jágra a prakticky rozprášil našlapaný a skvěle fungující tým, byl vždycky trochu zvláštní patron. Ale když Gallant převzal Vegas, mohli si jeho budoucí fanoušci jen mnout ruce a to také dělali. No a po třech letech tu máme déja vu, skoro jak přes kopírák. Až na to letiště tedy. Abych to shrnul, Gallant odvedl v obou klubech skvělou práci a v obou skončil na můj vkus až moc prapodivně. Nepochybuji ale o tom, že nebude bez práce dlouho. I když, myslím si, že po tom všem si bude chtít asi od hokeje chvíli odpočinout.
Jako Gallantův nástupce byl u Vegas angažován zkušený Peter DeBoer, který byl teprve před měsícem vyhozen ze San Jose. A to je také zvláštní věc. Trenér je od neúspěšného týmu vyhozen z nějakého důvodu, špatné výsledky, někdy je to třeba jen potřeba nového impulsu. Ale angažovat někoho, kdo před měsícem skončil jinde? Navíc velmi podobným způsobem jako gallant. DeBoer byl totiž rovněž úspěšný trenér, který skončil na můj vkus až moc brzy (O tom psáno v článku níže). Když v roce 2017 krátce po svém vyhazovu z Bostonu převzal Claude Julien tým největšího rivala svého letitého týmu, Montreal Canadiens, ťukal jsem si na čelo. Nyní si ale říkám něco podobného. Samozřejmě nejde srovnávat rivalitu mezi Bostonem a Montrealem a mezi Vegas a San Jose. Ale i tak, jsou to oba týmy z Pacifické divize, důvěrně si známí. Navíc, kdyby to byla jediná rošáda takového ražení, také bych se nad tím až tak nepozastavoval, ale podobná věc se stala opět v nedávých dnech, kdy byl z Nashvillu propuštěn Peter Laviolette, aby ho nahradil John Hynes, který byl rovněž letos vyhozen, pro změnu z New Jersey.
V Nashvillu by to ostatně také bylo na pěkný komiksový příběh. O Laviolettově odvolání se v zámoří totiž spekulovalo, ale generální manažer David Poile všechny pochyby shodil ze stolu s tím, že Laviolette má jeho plnou důvěru, aby ho jen za pár dní opravdu vyhodil. Opravdu? Je to tak. A já se ptám, jsem jediný, komu tohle přijde úplně normální? Navíc aby ho nahradil trenérem, který teprve před několika týdny skončil zase v jiném klubu, navíc po opravdu velkých neúspěších. (o tomto v článku níže). Abych shrnul základní myšlenku tohoto článku – chápu, že NHL je velká fabrika, kde se neúspěch nepromíjí a kde nemá na růžích ustláno v podstatě nikdo. Přestal jsem ale jaksi chápat ztrátu jakési etiky, i když – jak víme, v poslední době se i sami trenéři dopouštějí různých prohřešků, které vyplouvají na povrch. Stejně tak jsem přestal chápat strategii, nebo jak to říci – jakéhosi kolotoče trenérů v NHL, který se neustále točí dokola a občas z něj někdo vyletí, aby pak prázdné místo obsadil zas někdo, kdo z něho vyletěl nedávno. A právě tyto poslední výměny mě nutí k zamyšlení, bude-li tento trend pokračovat… I když některé trenérské vyhazovy byly vyřešeny povýšením asistentů do pozice hlavního trenéra, některé další jsem opravdu nepochopil.
Abych tedy zkompletoval všechny ostatní trenérské rošády během tohoto roku, v kostce se zastavím u každé z nich…
Takže, vůbec první dostal padáka Mike Babcock z Toronta. Babcockova práce byla vždycky trochu kontroverzní, protože tento Kanaďan vždy platil za velmi tvrdého a přísného kouče. Pohár trpělivosti ale vedení Toronta došel po sérii šesti porážek za sebou. Babcockovi také přitížily výroky několika hráčů (například Marnera,…) o tom, že Babcock s nimi nejednal zrovna v rukavičkách, hráče urážel a také na nich vyžadoval jisté informace na spoluhráče. Babcock je určitě dobrý trenér. Je vítězem Stanley Cupu z roku 2008 a renomovaným odborníkem, práci si určitě zase brzy najde. Jeho nástupce, mladý trenér Sheldon Keefe do týmu přinesl svěží vítr a Toronto se zase vrátilo tam, kde by mělo být. Keefe přišel z farmářského týmu Toronto Marlies a coby hlavní trenér v NHL naprostý nováček. Tady si myslím, že všechno proběhlo naprosto správně.
Dalším vyhozeným trenérem se stal již zmiňovaný John Hynes. Ten byl z New Jersey propuštěn v páté sezóně koučování a do play off se dostal pouze jednou. Jeho nástupcem byl jmenován Alain Nasreddine, trenér, který mu dělal asistenta po celou dobu. Ano, samozřejmě je rozdíl mezi tím, jestli děláte hlavního trenéra nebo asistenta, ale přesto si myslím, že manažer Ray Shero se měl porozhlédnout jinde, protože Nasreddine byl u týmu po celou tu dobu a na výsledcích měl podíl. O vyhazovu Hynese ale asi také není třeba pochybovat, Devils před sezónou vydatně posílili, ale ani noví hráči jako Subban, Gusev a Simmonds nebo mladé hvězdičky Hughes nebo Hischier nedokázali týmu přinést úspěch. Výměna trenéra byla potřeba a kromě Hynese to navíc odnesl i Taylor Hall, který byl vyměněn do Arizony a před pár dny dokonce i sám generální manažer Ray Shero. Toho prozatím nahradil jeho (taktéž) asistent Tom Fitzgerald. No, vypadá to, že v New Jersey mají před sebou ještě hodně práce. A John Hynes ostatně také, protože jak jsem již psal, bez práce byl jen chvilku a nyní již vládne na lavičce Nashvillu.
Další vyhazov se propral v médiích vydatně. Byl to Bill Peters z Calgary. No vyhazov… Všichni jste jistě četli o kauze, kdy hráč Akim Aliu, který je nigerijského původu po letech promluvil o údajné Petersově šikaně v době, kdy ho trénoval ve farmářském klubu Chicaga, Rockford IceHogs. Do Peterse se poté pustili další hráči, mimo jiné i Češi Michal Jordán a Jiří Tlustý. Peters tlak neustál a i když napsal omluvný dopis, začalo se ukazovat, že se sám v podstatě zamotává do svých lží. I proto byl v podstatě donucen rezignovat, než to Calgary ublíží víc, než bude zdrávo. Ani v Calgary, stejně jako v předchozích dvou případech nehledali nového trenéra nikde jinde a sáhli po asistentovi Geoffu Wardovi. Z týmu spadla deka a Calgary se zase začalo poměrně dařit. Dobrá výměna.
Další výměna a další kontroverze. Po Babcockovi a Petersovi zlobil i Jim Montgomery z Dallasu. Tady se dlouho nevědělo, proč byl trenér vlastně vyhozen, protože Stars se celkem dařilo a Mongomery byl údajně mezi hráči i fanoušky velmi oblíbený. Až nedávno ale proběhlo médii, že důvod byl alkohol. Montgomery ani klub věc moc nerozpitvávali, takže taková jsou prostě fakta. Zde tedy nešlo o výkonnostní změnu. Montgomeryho zatím dočasně nahradil velezkušený Rick Bowness, který mu dělal asistenta. Bowness v NHL trénuje již od roku 1984 a je tedy zástupcem ještě staré trenérské gardy, která se v NHL již hodně ztenčuje. Bownessovi se po nástupu daří a jestli bude pokračovat, nejspíš si vyslouží místo plnohodnotného hlavního trenéra. Ani tady prostě není co řešit.
A poté už to byl Peter DeBoer v San Jose. Pro mne opět trochu nepochopitelná výměna, protože i DeBoer, stejně jako Gerard Gallant zanechal v klubu vesměs vynikající práci a byl vyhozen během první krize, která přišla. DeBoer trénoval Sharks pátým rokem a všechny předchozí ročníky s týmem postoupil do play off, v roce 2016 dokonce do finále Stanley Cupu. Po celou dobu jeho působení byli Sharks jedním z lídrů ligy, to je prostě nepopiratelný fakt. Ano letos Sharks nezačali vůbec dobře, ale v průběhu sezóny se začali velice zlepšovat. Například během listopadu vyhráli 10 zápasů a pouze 4 prohráli. V prosinci poté přišla pětizápasová šňůra proher, která stála DeBoera místo. U Sharks ho nahradil Bob Boughner, jeho dosavadní asistent, který byl na konci minulé sezóny propuštěn z Floridy. A dále je to historie, Lavilolette, Gallant,… A kdo bude další?
Je to samozřejmě jen můj subjektivní názor. A jak to vidíte vy, máte na věc podobný názor jako já, nebo úplně jiný?
