Bohužel se zdá, že výsledková i herní krize, proti Torontu výkon zas tak úplně špatný nebyl, ovšem střelecká nemohoucnost body přinést stejně nemohla, může být hlubší a delší, než bychom si přáli, než by bylo pro úspěšnost Oilers v letošní sezoně zdrávo. Již čtyři černé korálky navlékli Naftaři na na pomyslnou šňůrku neúspěchů, a to ve chvíli, kdy vyrazili na mini trip zápasů na kluziště velmi silných a nepříjemných soupeřů. Dnes v noci je na programu zápas proti poměrně zdárně rozjetému Dallasu, ve středu v noci pak zastávka na ledě obhájců SC a současného lídra Západní konference St. Louis Blues. Inu žádná jednoduchá práce, v podstatě v současné formě těžká štrapáce, dalo by se říct.
Časy, kdy Oilers nastupovali téměř do každého zápasu jako favorit, nebo minimálně vyrovnaný soupeř, jsou zdá se pryč, a to relativně dosti rychle. Z čela konference i pacifické divize nastal po sérii proher rychlý sešup a dnes se tak v American Airlines Center na sebe narazí pátý a sedmý tým Západní konference, když tím hůře postaveným již budou Olejáři z Edmontonu. Dallas je již po posledním úspěchu na ledě zatím stále se poměrně nečekaně hodně trápících Preds v poměru 4:1 na 42 bodech, Naftaři uvízli na bodech 40. Na postup do PO drží již jen 3 body odstupu, ovšem Wild i Canucks už začínají zle dotírat. Je tedy potřeba opravdu rychle ze soudobé krize rychle vybřednout a začít opět bodovat, jinak může být ještě hůře, mimo osmičku vyvolených zle, nedobře, což by byla letos opravdu škoda, neboť i přes současnou dílčí krizi, je sezona stále ještě rozehrána hodně dobře.
Olejáři nepodali proti Torontu úplně špatný herní výkon, ovšem nedařilo se střelecky. Z 28 pokusů skórovali pouze jednou, a to při vlastní přesilovce. Naopak do nedávna parádní disciplína, tj. Vlastní oslabení opět selhala, a to natolik, že jedinou svoji přesilovku Toronto přetavilo v gól ve svůj prospěch. Číslo ubráněných oslabení je čtvrté nejlepší na Západě, 83,65%, celkově v NHL páté nejlepší, ovšem bylo i lépe. Mimochodem Naftaři jsou posledním týmem v celé lize, který ještě nedokázal ve vlastním oslabení skórovat ani jednou. To Dallasu se to již povedlo 3x a při úspěšnosti oslabení 84,62% jsou na tom v této statistice lépe, než jejich dnešní host. Oilers jsou stále suverénně nejúspěšnější při využití přesilových her 32,65%, Dallas v této statistice zatím zaostává hodně (17,78%), což je vzhledem ke jménům, jimiž jeho kádr oplývá, trochu s podivem. I když už v loňské sezoně se začalo jevit, že tento tým tak trochu ustupuje od stylu velmi produktivních lídrů, hvězd v celém kontextu ligy, a začíná se spíše spoléhat na kolektivní pojetí hry. Jakoby tento herní převrat vtiskl v loňské sezoně nastoupivší nový couch Jim Montgomery.
Ano ten chlapík, jenž si ostruhy vydobyl výbornými výsledky v univerzitním hokeji, který se stal další z mnoha obětí trenérských vyhazovů posledních týdnů. Ovšem v tomto případě vyhazovu, který je ze všech nejpodivnější. Dallas se po ospalejším začátku poměrně slušně chytl, v prosinci se mu výsledkově dařilo a držel se stabilně na postupových příčkách. Navíc rukopis nového trenéra se začal na hře týmu pozitivně podepisovat, zdálo se, že zde máme štiku ligu. Vyhazov trenéra, jenž měl ještě dva roky platnou smlouvu, když nic jiného u týmu, který prochází částečnou přestavbou a rozhodně nehraje hůře, než v několika posledních letech. Ba co víc, nevysvětleným důvode tohoto „padáka“ bylo konstatování, které se dá shrnout souslovím: „choval se neprofesionálně“. Inu patrně v lize nastaly nové pořádky, na něž si budeme muset začít zvyknout a stabilita trenérského prostředí, tedy deviza, již jsme zámořským klubům u nás v extralize tolik záviděli, je ten tam. Buď jak buď, Dallas dnes vede Rick Bowness, někdejší Montgomeryho asistent, který Stars zatím vede s plným titulem „kouč dočasný“.
Nejproduktivnějším hráčem Hvězd je Tyler Seguin (6+19), ovšem celkových 25 bodů není jistě žádná sláva a tento sedmadvacetiletý Kanaďan byl v minulých letech zvyklý na lepší osobní statistiky. Ještě hůře je na tom jeho věrný parťák a kapitán Jamie Benn (7+9), který je se 16 body v produktivitě týmu až pátý! Lépe jsou na tom jak kometa sezóny, finský útočník a nejlepší snajpr týmu Roope Hintz se stejným bodovým ziskem, jeho dvacetiletý krajan a skvěle hrající bek Miro Heiskanen s 21 body (7+14) a stejným bodovým ziskem, jaký má Alexander Radulov (9+12). Zdá se, že tento ruský enfant terrible světového hokeje se v poslední době značně uklidnil a na jeho výkonech je to hodně znát. Pokud si jej na kolbišti všimnete, vždy je to jen a jen v pozitivním smyslu slova. Koneckonců jeho statistika +/- hovoří jasně, +11 a nejlepší skóre ze všech spoluhráčů. Možná z něho sňalo potřebu být „zlým mužem“ týmu angažování dalšího „nepříjemného borce pro každého soupeře“, veterána a ikonu Ducks, Corey Perryho (zatím v 27 zápasech bilance 3+8, +2). Každopádně pět nejproduktivnějších borců s hvězdou na dresu vyprodukovalo 99 kanadských bodů, Connor McDavid (20+37) a Leon Draisaitl (20+36) plných 113. Celá první pětice Stars tak musí vzít do party ještě nejzářivější letní posilu, někdejší kapitána Sharks Joe Pavelskiho (7+7), aby výkon kosmického dua z Edmontonu alespoň dorovnala. Ovšem Pavelski, jeden z nejlepších obranářů v NHL posledních let vůbec, má produktivitu jako sekundární produkt své hokejové činnosti, jeho přínos spočívá jinde, a proč jej Dallas v létě získal, to plní dokonale. Pouze Islanders dostali zatím v této sezoně méně branek, než Stars. Právě duo Pavelski a Perry nahradilo na pozici hvězdného veterána Jasona Spezzu a zdá se, že tato změna se zatím vyplácí. Zkušenosti do zadních řad by měl snad vnést konečně zdravý Andrej Sekera, který v létě odešel právě od Naftařů. Jeho produktivita sice není nijak ohromující, ovšem spolehlivost vzadu je patrná (+7), obzvlášť když si vezmeme jeho dlouhé výpadky v posledních letech, rozhodně si svoje stále ještě odehraej. V obraně má své jisté místo i nesmírně spolehlivý bývalý český reprezentant Roman Polák, jenž se vzhledem k výše své gáže rovněž vyplácí. Stejně spolehlivý jsou rovněž Fin Esa Lindell a Kanaďan Jamie Oleksiak. Trochu za očekáváním tak zůstává pouze zkušený Švéd John Klinberg (-9), který jako jediná Hvězda zůstává v +/- výrazně pozadu.
To u Oilers stále stejná písnička. Slabší forma dua McDavid – Draisaitl, byť stále vcelku pohodlně ovládají produktivitu ligy, je pro Oilers smrtící. Nikdo je nedokáže nahradit a byť světlé chvilky postupně zaznemenali Alex Chiasson (4+7), Markus Granlund (3+1), Gaetan Haas (3+4), či Joakim Nygard (2+3). Připočtěmě slabší chvilky kompletních definzivních dvojic a obou gólmanů a průšvih je na světě. A to dnes proti trápácí se ofenzivě naftařů stojí v brankovišti opravdu těžká váha. Dvoumetrový pohodář s americkým pasem Ben Bishop. Vedle skvěle fungující obrany je on právě velmi často tím rozdílovým hráčem. Třetí v lize v průměru obdržených branek (2,06) i procentuelní úspěšnosti zákroků (93,28%). Tato čísla mu můžou oba maskovaní muži Oilers jen a jen závidět. Byť je dražší, než Koskinen se Smithem dohromady, jednoznačně se týmu vyplácí. Když si vezmeme, že záda mu zdatně kryje jeho vrstevník Anton Chudobin, jenž má čísla jen o něco málo horší, ale taktéž lepší než oba Olejáři, není se čemu divit, proč Dallas tak málo inkasuje a vítězí, byť se střílením branek je na tom poměrně na štíru.
Co však Edmonton tíží nejvíce, je bránění, a to celkově, nejen mužů k tomu přímo povolaných. Dallas drží obrana, Oilers vyjma McDavida s Draisaitlem přesilovky. Vždyť jen letmý pohled na číslo zančící pobyt na ledě při rovnovžném stavu hráčů na obou stranách je alarmující. V plusu jsou jen 4 hráči, a to ještě počítáme Tomáše Jurča, který hraje již poměrně dlouhou dobu na farmě, resp. spíše nehraje, a již delší dobu zraněného Matta Benninga. ZackKassian +9, Connor McDavid +2, toť vše, ještě Kris Russell na nule. Všichni ostatní v minusu, z toho pětice Sheahan (-11), Archibald (-12), Khaira (-13), Neal (-15) a Klefbom (-17) velmi výrazně. Součet záporných bodů celé soupisky Dallasu je -16, takže je jasně vidět, jde Naftaře opravdu tlačí bota.
Co mají dnešní soupeři společného? Nedokáží pacifikovat svoje nevybroušené finské klenoty. Jak jsou na tom Oilers s Jessem Puljujärvim jsme již psali, stejně jsou na tom Stars s dalším mladíčkem Juliusem Honkou. GM Jim Nill o něj samozřejmě hodně stál, ovšem třiadvacetiletý Fin necítil důvěru extrenéra Montgomeryho a stejně jako Puljujärvi odešel trucovat do Finska. Zde válí v dresu v dresu mateřského JYP Jyväskylä, byť na reprezentační pozvánku zatím letos marně čeká. A jelikož obrana Stars válí i bez něho, navíc praváků je v týmu dostatek, k dohodě nedošlo a patrně již ani nikdy nedojde a Honka odmítá za Dallas kdy vůbec ještě nastoupit.
Dnes nás čeká druhé ze tří vzájemných letošních utkání, to první Oilers doma trochu nešťastně v polovině listopadu ztratili 4:5 v prodloužení. Oba týmy jsou téměř kompletní, zápas v Texasu začíná jako poslední z dnešního programu ve 2:30 SEČ a živě jej můžete sledovat na Nova Sport.