Po páteční domácí kanonádě, kdy to odnesla Minnesota je dnes na programu derby o Albertu. Bude to letos už sedmý zápas s tradičním rivalem když počítám i druhou polovinu minulé sezony a přípravné zápasy. A bude to zápas nejen o prozatimního krále Alberty, ale právě i o vítěze pomyslného souboje v roce 2018. 3 zápasy totiž vyhrálo Calgary, tři Edmonton. V právě probíhající sezoně se oba celky střetnou podruhé, přičemž v prvním zápase byli úspěšní Flames, kteří tehdy otočili nepříznivý stav z 0:2 na 4:2. Góly Oilers vstřelili Alex Chiasson a Connor McDavid. Tento zápas byl navíc i poměrně emotivní, když byly k vidění dvě bitky a přehršel všelijakých strkanců. Ale to asi k takovému zápasu patří a buďme rádi, že tomu tak je.
Oilers si v pátek s chutí zastříleli s Minnesotou, bývalého gólmana Devana Dubnyka vyprovodili z ledu za necelých 9 minut třemi góly, ale i jeho náhradník Alex Stalock to pěkně schytal. Hlavně ve třetí třetině, kdy Stalock dostal rovněž tři góly, ale ten to stihl dokonce za necelých 7 minut! Čili černý den pro brankáře Wild. Náš kapitán McDavid se na debaklu podílel 4 body, Leon Draisaitl 3 body. V dresu Edmontonu nastoupil ke svému debutu za nový tým nová Ruská akvizice Valentin Zykov, u kterého se konečně podařilo dořešit administrativní záležitosti s vízem. Zykov strávil na ledě ve formaci s Rattiem a Spoonerem necelých 12 minut. Všichni tři to jsou hráči s šikovnýma rukama a i když na ledě nebudou asi dostávat velké porce času, předvést by něco zajímavého mohli. Když jsem u ice-timu, nemůžu nezmínit jednu věc a sice, že úplně nejméně minut proti Wild odehrál Milan Lucic a sice necelých 11. Takto jsme si jeho angažmá asi nepředstavovali. Lucic sice po dlouhé době bodoval – připsal si 1 asistenci, ale považte – za všech 29 zápasů vstřelil jediný gól a přidal 5 asistencí. 32 střel, to je jen lehounce přes 1 střelu za zápas a to je velká bída na to, že Lucic má kontrakt až do roku 2023 s cap hitem 5,6 milionů dolarů.
Hodně prostoru naopak nyní dostává Jujhar Khaira, který nastupuje ve druhé formaci. Jejich hru si pochvaluje trenér Ken Hitchcock. Souhra Khairy s Nugentem-Hopkinsem vypadá dobře, tak uvidíme jak jim to půjde dál a jestli se k nim přidá také Jesse Puljujarvi. Ustálila se obrana. V současném složení už odehráli několik zápasů za sebou a tak pouze jen na tribuně stále zůstává veterán Jason Garrison a také po Zykovovi druhá nejnovější posila Chris Wideman. Ten za Oilers po svém přestupu z Ottawy odehrál pouhé 2 zápasy, ale v těch moc nepřesvědčil a jeho působení v Edmontonu je zatím s velkým otazníkem. Šanci asi ještě dostane, ale nedivil bych se, kdyby putoval znovu na waiver. Oproti tomu Matt Benning, který zatím nehraje zrovna povedenou sezonu důvěru trenéra Hitchcocka má a stejně tak i Kevin Gravel, kterého jsme podepisovali v létě jako volného hráče, když předtím 3 sezony paběrkoval v Los Angeles.
O Gravelovi se rozpovídal sám Ken Hitchock: “Snažím se pořád zjistit, kdo to vlastně je. Věděl jsem, že přišel z Los Angeles a moc jsem o něm nevěděl, ale když jsem ho viděl, tak se mi docela líbil. Má skvělou hru holí i hru tělem. Je to chytrý hráč a pokud se dostane do tempa, může hrát v NHL na plný úvazek.“ Kevin Gravel začal sezonu v Bakersfieldu, kde odehrál 5 zápasů s 1 asistencí. V Edmontonu odehrál zatím 14 zápasů, ve kterých si připsal 2 asistence. Za Todda McLellana ale jen zaskakoval a hrál druhé housle, teprve nyní za Hitchcocka dostává pořádné dávky se ukázat. Možná, že právě toto dělá z Hitchcocka takového odborníka. Hráče potřebuje nejdříve poznat a dokud o něm nebude vědět, že na to nemá, tak ho nepustí. To samé v podstatě nyní praktikuje s Jessem Puljujarvim, který si právě takto získává trenérovu důvěru, i když za někoho jiného by asi už nehrál. Zpět ke Kevinu Gravelovi. Ten se se svojí rolí smiřuje a snaží se zaujmout a být nad věcí: “Všichni vědí, jaké jsou jejich role v týmu. Někteří kluci jsou střelci, někteří odpalují puky pryč od své branky. Každá role je stejně důležitá.“
Trenér Hitchcock bude dnes opět postrádat dlouhodobé marody Andreje Sekeru a Tobiase Riedera a také Drakea Caggiulu, který je rovnež už na listině zraněných hráčů. Všichni tři ale s týmem trénují, i když každý z nich má jiný režim. V brance je potvrzen start Mikka Koskinena, který má na kontě 3 výhry ve svých 4 posledních startech. Poslední 2 zápasy v St.Louis a s Minnesotou ale dostal šanci také Cam Talbot a byly z toho 2 výhry. Dnes je tedy na Koskinenovi aby odpověděl. A lehké to mít nebude proti lídrovi Západu a navíc ve vyhecovaném zápase s tradičním rivalem, kterému se tak daří.
Ještě jedna zajímavá věc. Oilers dnes v derby nastoupí v modrých dresech, které jsou už nyní nazývány jako retro dresy a které jsou nyní už jen třetí sadou zvolenou pro pár zvláštních zápasů. Pro mne to jsou pořád ty nejhezčí dresy a nejsem rozhodně spokojený s tím, že už nejsou tradiční sadou. Co jsem ale pročítal různá fóra na sociálních sítích, tak nejsem v tomto názoru ZDALEKA sám, spíš naopak, drtivá většina fanoušků si přeje návrat právě těchto dresů, s kterými jsme hráli celou slavnou éru. Dnes tedy ne v oranžovém, ale v MODRÉM!
Calgary Flames zatím prožívají dobré období. Se 40 body jsou lídrem Pacifické divize a po včerejším vítězství nad Nashvillem i celé Západní konference. Se 107 vstřelenými brankami jsou za Coloradem o gól druzí v produktivitě. Považte, že ve srovnání s Oilers, tak Flames mají navrh o 26 branek a to není zanedbatelné číslo. Hlavní zásluhu na tom má první útok ve složení Gaudreau, Monahan, Lindholm, kteří dohromady dokázali zaznamenat už 108 bodů! Johnny “Hockey“ Gaudreau je lídrem produktivity Flames s 39 body a je na sedmém místě celé produktivity NHL. Kapitán Edmontonu Connor McDavid je čtvrtý se 40 body. Mladý Švéd Elias Lindholm přišel do Calgary před touto sezonou v rámci megavýměny s Carolinou, jejíž součástí byli i Noah Hanifin a opačným směrem třeba Dougie Hamilton a Micheal Ferland. Tato výměna byla a je určitě hodně diskutabilní a několik měsíců bylo v obou městech a nejen v nich o čem mluvit. Oba tábory totiž přišly o některé oblíbence a tato jména nejsou v hokejovém světě zrovna zanedbatelná. Zdá se, že lépe z této výměny ale vyšli Flames.
Ferland má zatím v dresu Canes na kontě slušných 11 gólů, o tom nic. Hamiltonovi se ale zase tak moc nedaří. 10 bodů a -6 bodů v tabulce pravdy, to je nic moc. Naproti tomu Hanifin v dresu Flames je na plusových hodnotách, k tomu 14 bodů a Lindholm 34 bodů z 30 zápasů. Když si vezmeme, že Lindholmovo bodové maximum ze šesti odehraných sezony v NHL je 45 bodů a nyní má jen o 11 méně za výrazně méně zápasů, v Calgary si můžou jenom spokojeně mnout ruce. Zajímavé, ale je, že syndrom první formace funguje spolehlivě v celé Albertě. Kromě Calgarského tria totiž ostatní výrazněji převyšují už jen Matt Tkachuk a kapitán Mark Giordano. Pak už je to docela slabé. Apropos Tkachuk. Neodpustím si srovnání, protože tento pokračovatel slavného otce Keitha má statistiky více než bodu na zápas a i loni to bylo velice slušné, když v 68 zápasech zaznamenal 49 bodů. Proč to píšu. Tkachuk byl totiž na draftu roku 2016 původním vytipovaným hráčem Edmontonu a téměř nikdo tehdy nepochyboval o tom, že si ho Peter Chiarelli ze čtvrtého místa nevybere. Jenže jak víme, kartami tehdy nečekaně zahýbal generální manažer Blue Jackets Jarmo Kekalainen, který namísto očekávané trojky Jesseho Puljujarviho vzal původně až nížeji očekávaného Pierre-Luca Duboise. Tím se vše zamíchalo a Chiarelli okamžotě sáhl po Puljujarvim, zatímco další na řadě Vancouver po Olli Juolevim. Tkachuk šel tedy na řadu namísto do Edmontonu do jiného města v Albertě, Calgary a tam jim důvěru vrací plnými doušky. Kromě bodů navíc dokáže pěkně zabrnkat na nervy soupěřů a je velmi nepříjemným protivníkem.
Také Pierre-Luc Dubois se letos jeví v Columbusu velice dobře. Jen Jesse Puljujarvi je stále na druhém pólu než tito hráči. Pod Toddem McLellanem byl navíc skoro už odepsaný. Nyní po nástupu Kena Hitchcocka se dočkal návratu z farmy a dostává šanci ve druhém útoku vedle Nugenta-Hopkinse. Hitchcock se totiž jeho potenciál snaží probudit a ne zahrabat. Zatím to ale žádná sláva není, i když Puljujarvimu nejde upřít snahu. I s řečí to podle rozhovorů vypadá výrazně lépe a zdá se, že si začíná pomalu na zámořský život zvykat. Jestli s ním ale našim trenérům i manažerovi vydrží trpělivost, to ukáže čas.
Zpět do Calgary. Trošku chaotická situace panuje na brankářském postu Flames. Tam není jasné, kdo je vlastně pánem brankoviště. Mike Smith, který je asi stále brán za jedničku Plamenů začal sezonu katastrofálně. Jeho čísla byla hrůzná a nebylo se co divit, že šanci dostal jeho náhradník, Jihlavský odchovanec David Rittich. A ten si vedl velmi slušně a zdá se, že svými kvalitními výkony se ustálil v sestavě Flames, když ne na pozici jedničky, tak spolehlivé dvojky určitě. I když jeho dva poslední zápasy nebyly právě ukázkové, má stále čísla hodně solidní. V procentuální úspěšnosti zásahů je na 0.919%. Mike Smith ale v posledních zápasech ukazuje, že si chce vzít své místo zpět. V posledních 7 zápasech kdy chytal, vychytal 6 výher a pustil pouze 9 gólů. Včera s Nashvillem byl Smith opět v brance a dnes by tedy měl dostat šanci David Rittich.
Kdo u Kanadského derby nebude, to je kapitán Flames Mark Giordano, který byl suspendován dvěma zápasy za tvrdý faul kolenem na kapitána Minnesoty Mikko Koiva. Ten kvůli tomu vynechal i páteční zápas v Edmontonu a není jisté, jak dlouho bude jeho absence v sestavě Wild trvat. Giordano si první zápas odbyl již včera v Nashvillu a tak v dalším zápase s Philadelphií již bude trenéru Billu Petersovi již k dispozici. Na chlup stejnou suspendaci obdržel i útočník Ryan Lomberg za to, že opustil střídačku kvůli vyprovokování konfliktu. Kvůli zranění budou chybět ještě obránci Michael Stone a Juuso Välimäki a útočníci Michael Frolík a Mikael Backlund.
Trošku historie… Věděli jste, že derby o Albertu se v NHL hraje už skoro 4 desetiletí? Calgary Flames jsou v NHL jen o jedinou sezonu mladší než kolegové z Edmontonu. Oilers v NHL debutovali v sezoně 1979/80, Calgary Flames 1980/81. Každý měl ale cestu do NHL jinou. Zatímco Edmonton Oilers se do NHL přestěhovali z konkurenční WHA, která v roce 1979 zanikla, Flames se do Calgary stěhovali z Atlanty, kde hokej netáhnul a kde měli problémy s návštěvností a tím pádem i zisky. Atlanta Flames hráli NHL celkem 8 sezon, z nichž se šestkrát kvalifikovali do play off, ale bez většího úspěchu. Ve státě Georgia tak na 20 let přišli o NHL, kdy v Atlantě začal hrát úplně nový klub Thrashers, aby o něj zase o dalších 12 let později znovu přišli. V Atlantě se tedy hokeji nedaří, to už víme. V Calgary je to ovšem jiná káva. Hned poté co se NHL začala v Calgary hrát, dokazoval místní klub, že hokej je tu na správné adrese. Skvělí fanoušci a fanatismus, prostě Kanada jaksepatří. Calgary s Edmontonem spolu mají ale společného více než se může zdát.
Flames třeba od svého přestěhování do Calgary jedenáctkrát za sebou postoupili do vyřazovacích bojů! Za branami play off zůstali stát poprvé až v roce 1992 a to je úctyhodná bilance. Pyšní se také jedním Stanley Cupem z roku 1989, kdy ve finále porazili 4:2 Montreal Canadiens. Nejblíže druhému vítězství ve Stanley Cupu v novější historii byli v roce 2004, kdy ve finále nestačili těsně 3:4 na Tampu Bay. Flames tehdy přitom vedli 3:2 na zápasy.
Edmonton to měl docela podobné co se týče účasti v play off. Tam se po svém vstupu do NHL kvalifikoval třináckrát v řadě až do roku 1992. Tady je Stanley Cupů jak víme pět a nejblíže jsme šestému vítězství byli v roce 2006, kdy jsme ve finále podlehli Carolině 3:4 na zápasy. Dále se o tomto rozepisovat by bylo ale už házením hrachu na zeď 😊 Toliko trošku historie.
Dnes se bude v Edmontonu v Rogers Place odehrávat současnost. Zápas začíná ve 3:00 SEČ.