No a máme tu druhý zápas a opět v domácí Rogers Aréně. Poté již zamíříme na čtyřzápasový trip, převážně strávený ve státě New York. Dnes změříme síly s Los Angeles, pro které letošní ročník tímto zápasem teprve začíná. A bude to souboj velice pikantní a to hned pro několik osob.
Tak hlavně to bude nový trenér Kings Todd McLellan, který byl generálním manažerem Kings Robem Blakem angažován během minulé, ale tehdy stále ještě probíhající sezony, i když pro Kings už v té době ukončené. Ti tou dobou boje o Stanley Cup sledovali už jen u televize, protože zůstali hluboko za branami play off a skončili úplně poslední v Západní konferenci a předposlední v celé lize, kde byla horší už jen Ottawa. Todd McLellan začínal loňskou sezonu jako trenér Edmontonu a touto dobou jsme ho společně s celým týmem sledovali na evropské Global Series, kde Oilers hráli zápasy s Kolínem nad Rýnem a New Jersey. Jako trenér Oilers pak McLellan v minulém ročníku nevydržel ani 2 měsíce, když byl s bilancí 9-10-1 Peterem Chiarellim necitlivě vyhozen z týmu přímo na palubě letadla během letu na zápas do San Jose. McLellana poté nahradil Ken Hitchcock, který i nadále působí v Edmontonu, ale již ne jako trenér, ale jako konzultant. McLellan právě po San Jose, které také dlouhá léta trénoval a Edmontonu načíná v NHL svoji třetí štaci jako hlavní trenér (předtím byl ještě asistentem u Detroitu).
Další zajímavá tvář, která rovněž loni začínala sezonu v trenérském štábu Edmontonu je Trent Yawney. Ten sezonu sice dokončil i po boku Kena Hitchocka, ale po sezoně rovněž skončil a následoval McLellana, který si ho do Edmontonu původně jako svého asistenta vytáhl. Yawneyovo působení v Edmontonu tak mělo trvání pouhého jednoho roku. Nezůstanu ale jen u těchto dvou. Nyní se ale jedná již o matadora. Trenérem brankářů je v Los Angeles již velmi dlouhou dobu edmontonská legenda Bill Ranford. Ten u Kings působí již od roku 2006! Zajímavá partička…
Los Angeles budou chtít letos rychle zapomenout na tragický uplynulý ročník, kdy bylo špatně snad úplně všechno. Během sezony se v týmu vystřídali dva trenéři John Stevens a Willie Desjardins, ani jeden s týmem ale nic nesvedl. Vše jakoby začalo se zraněním jedničky Jonathana Quicka, který se zranil již v prvním zápase. Kings tehdy z prvních 12 zápasů vyhráli pouhé 2. Nevím jakou mají Kings vizi nyní s McLellanem na lavičce a také nechci být špatným prorokem, ale ať se dívám jak se dívám, mají téměř stále stejný tým. Protože sice odešel veterán Dion Phaneuf (zatím stále bez angažmá), ale místo něj přišel pouze další obránce Ben Hutton a vesměs pár hráčů ulovených v evropských soutěžích. Takže nemohu říct, že jádro týmu, ale prakticky celý tým je stejný a to včetně Ilji Kovalchuka, kdysi slavného hráče, nyní jen stín tehdejší hvězdy. Nový začátek u LA hledá také Čech Martin Frk, který poslední dvě sezony strávil v Detroitu. Frk si na svůj první start v novém působišti ale bude muset počkat, protože do prvního týmu se zatím nedostal a byl přes waiver poslán na farmu do týmu Ontario Reign. No, McLellanovi bych úspěch přál, už jenom kvůli jeho konci v Edmontonu a také proto, že si myslím, že je to prostě poctivý chlap a nějakou práci u nás odvedl. Myslím si ale, že s LA ho nedosáhne, spíše naopak. Ale uvidíme, stát se může samozřejmě cokoliv, protože i Oilers dokázali s téměř totožným týmem demolovat celou NHL, aby sezonu poté naprosto propadli.
Trenér McLellan má na marodce pouze obránce Dereka Forborta. V brance bude stát Jonathan Quick, který v roli jedničky týmu začíná již dvanáctou sezónu, což je na poměry NHL úctyhodné! LA mají v záloze ale nadějné mladíky Jacka Campbella a Cala Petersena, kteří loni ukázali, že mají na to pomalu převzít po Quickovi otěže, ale bude to těžké, protože Quick má smlouvu s cap hitem 5,8 mil. Dolarů ještě na 4 sezóny a to je dost i při vyjednávání s jinými týmy.
Jak to mají Kings a Oilers se vzájemnými zápasy? Vezmu to od roku 2016. Od té doby se oba kluby střetly šestnáckrát a bilance je neobyčejně vyrovnaná. Oba kluby totiž vyhráli osmkrát a pozor, pouze dvakrát byli úspěšní hosté, jinak neustále vyhrává domácí tým. Zajímavé. Kdyby se tato série ještě natáhla, byli bychom jenom rádi 🙂
Také v Edmontonu vyhlíží nové zítřky. I když zde se to přecejen vzalo daleko více od podlahy než v Los Angeles. Změnil se prakticky celý management i realizační tým. Oilers mají i nového brankáře v podobě Mikea Smithe. Ten se v prvním zápase s Canucks uvedl velice dobře a svým spolehlivým výkonem má velký podíl na výhře Oilers. Smith z 33 střel Canucks za svá záda pustil 2 střely, ale ty mu nemůžeme vyčítat. Sám jsem velmi zvědavý, jak se brankářská situace v týmu vyvine, čili jestli se jedničkou stane Smith, Koskinen, nebo zda se budou oba dva pravidelně střídat. Kromě Smithe je i v týmu Edmontonu spousta nových tváří a podobně jako Kings, i Oilers lovili v Evropě. V Edmontonu s jejich začleněním do týmu příliš neotálejí a tak hned v prvním v zápase s Vancouverem si svůj okamžik slávy odbyli dva evropští legionáři a že to jsou příběhy… První zápas v NHL zaznamenal švýcarský útočník Gaetan Haas, který v nejslavnější světové soutěži debutoval až ve 27 letech. Haas je nedotčený nejen NHL, ale vlastně vším 🙂 Za celou svoji kariéru totiž v ligové kariéře nevytáhl paty ze Švýcarska a to ani na chvilku. K Haasovi ještě nutno dodat, že je velmi pilným švýcarským reprezentantem a svou zemi reprezentuje pravidelně již několik let. Apropos co se týče jeho reprezentování, tak příští rok se bude Mistrovství světa v hokeji pořádat ve Švýcarsku a i když nechci být k němu škodolibý a je to vlastně u něj za humny, tak jak Haasovi, tak i celému Edmontonu přeji, aby si Haas od reprezentace odpočinul a byl během konání šampionátu ještě zaměstnán svoji prací v Edmontonu. Co to znamená, víme všichni… Pokud tedy ještě bude v Edmontonu. Ve svém prvním zápase dostal totiž od trenéra Tippetta šanci pouze na 2:11 minut a v těch se do statistik stihl zapsat pouze jedním hitem.
Velmi podobný příběh jako Haas zažívá i jeho švédský kolega Joakim Nygard, kterému je 26 let. Ani Nygard se nedostal nikam jinam než jsou švédské soutěže a také on je reprezentantem své země a i jemu přeji totéž co Haasovi. Nygard měl podle původních plánů dělat křídlo Leonu Draisaitlovi ve druhé formaci, ale vinou zranění Tomáše Jurča nastoupil na levém křídle vedle kapitána Connora McDavida. Nygard se v zápase neúčastnil přesilovek ani oslabení a tak i on měl pro začátek slabší ice-time a sice 9:23 min. V nich dvakrát vystřelil na branku, dvakrát hitoval a zaznamenal jeden minusový bod. S návratem Tomáše Jurča by se měl Nygard přesunout zpět do druhé formace. Že ale Nygard dostane daleko více prostoru ukázat, co v něm je, na rozdíl třeba od Haase, tím jsem si naprosto jistý. I když, je otázka jak to nakonec bude, protože kdo zápas s Vancouverem sledoval, tak musel uznat, že až poté, co Dave Tippett ke konci úplně přeházel formace a v jednom útoku se na ledě sešla trojice McDavid, Draisaitl, Kassian, pak se teprve začalo trochu více dařit. A trenér Tippett u svého kroku zřejmě i zůstane, protože na včerejším tréninku spolu právě tito tři nastupovali v jedné formaci. Další formace pak vypadaly takto: Nygard – Nugent-Hopkins – Neal, Chiasson – Khaira – Archibald, Granlund – Cave – Haas.
Zpět k evropanů ale. Třetí a další cizinou nepolíbený hráč, Nygardův krajan obránce Joel Persson. A opět to není žádný mladíček, je mu 25 let. I on se pohyboval pouze na svém rodném rybníčku a také již stačil nakouknout do reprezentace Tre kronor. Persson vypadal v kempu velice dobře a celkem brzy bylo jasné, že si svoje místo v prvním týmu vybojuje. Jenže si během zápasu poranil rameno a diagnóza zněla, že začátek sezony určitě nestihne. To se sice vyplnilo, jenže naštěstí se to týkalo nejspíše jen samého začátku ročníku. Persson se totiž včera již účastnil tréninku a jeho návrat je již velmi blízko. Na tréninku bruslil v první obranné dvojici po boku Oscara Klefboma, ale ještě není jisté, jestli dnes opravdu nastoupí, nebo to bude až v úterním zápase na New Yorku, kde začínáme venkovní trip na ledě Islanders. O jeho startu se více dozvíme až večer.
Joel Persson má každopádně velkou šanci zaujmout v sestavě důležité místo a hrát velké 
množství minut. Je to proto, že hned v prvním zápase sezony vypadl ze sestavy Adam Larsson, který bude mimo hru na dlouhou dobu a Persson tak má jedinečnou šanci zastoupit ho. Adama Larsson v zápase s Canucks utrpěl zlomeninu nohy během blokování střely Quinna Hughese a týmu bude podle posledních zpráv chybět 6 až 8 týdnů. Že se první obětí těžšího zranění stal právě Larsson je nyní docela paradoxní, protože právě Larsson v úterý v rozhovoru pro oficiální web sršel optimismem a zmiňoval se o náročnosti kempu a vyzýval k pozitivní energii. Zmiňoval navíc také, že čekání na první zápas bylo velmi dlouhé a všichni se na něj velmi těšili. Larsson sám si tedy na druhý zápas bude muset počkat dosti dlouho. Larsson byl umístěn na listinu dlouhodobě zraněných hráčů a tím jsme si uvolnili volný slot na soupisce. Myslím si ale, že Adam Larsson nám citelně chybět nebude, protože když vezmu v potaz jeho dlouhodobě špatnou formu, která bohužel neskončila minulým ročníkem, ale pokračovala i v kempu a nakonec i v zápase s Vancouverem, pak nemám o naši hru bez něj zase takové obavy. Larssonovi jinak samozřejmě nepřeji nic špatného, naopak mu přeji brzké uzdravení, ale podle mě ho nahradíme naprosto bez problémů. Ba co víc, ještě lépe. Právě Joel Persson totiž bude ještě lepší švédskou „náhradou“ a podle mne ho výkonnostně předčí.
V přímé souvislosti s Larssonovým zapsáním na LTI se dějí ještě další věci. Nejdříve byl ve čtvrtek Ethan Bear poslán do Bakersfieldu a místo něho byl naopak povolán Evan Bouchard. Na první pohled to nevypadá moc dobře, protože Bear měl skvělý kemp, což se rozhodně nedá říct o Bouchardovi. Touto výměnou by jsme se ale neměli příliš vzrušovat a sesazením Beara po jediném odehraném zápase panikařit. Byla to totiž jen papírová finta a jde zde hlavně o machinaci s místem pod platovým stropem. Ethan Bear byl také dnes povolán zase zpět nahoru a naopak Bouchard zase poslán dolů do AHL. Ale finanční čachry v NHL, to je prostě věda … 🙂 Jinak co se týče Boucharda, ten jistě ještě během sezony povolán bude, protože očekávání na jeho osobu jsou obrovská, ale o tom bude muset ještě přesvědčit svými výkony v Bakersfieldu. Nezůstalo ale jen u toho. Spolu s Bearem byl z Bakersfieldu povolán ještě další obránce a sice William Lagesson. Ještě doplním, že s týmem je ještě obránce Brandon Manning. Ten zápas s Vancouverem sledoval z tribuny, ale včerejší trénink absolvoval ve třetí dvojici vedle Matta Benninga. Myslím ale, že Manning i dnes zůstane jen na tribuně a ve večerním zápase dostane šanci buď Lagesson nebo bude opět hrát Ethan Bear. Každopádně pokud ten nastoupí, ze švédské dvojice Persson – Lagesson nastoupí jen jeden z nich. Každopádně ať už tito švédové do NHL nastoupí v jakémkoliv pořadí, budou v pořadí již jako třetí a čtvrtý hráč, který si připsal debut v NHL.
Takže tedy co se týče debutantů z Evropy – počtvrté… William Lagesson je rovněž Švéd. Ten je z této sestavy nováčků nejmladší, je mu 23 let. Lagesson má ale na rozdíl od trojice Haas, Nygard, Persson již nějaké zkušenosti se zámořským hokejem. Celou minulou sezonu totiž již strávil v Bakersfieldu, kde celkem velkou měrou přispěl k parádnímu tažení Condors. Lagesson nastoupil v 67 zápasech a zaznamenal 8 gólů a přidal 19 asistencí. V play off měl skóre 2+2 v 10 zápasech. Zajímavá jména, zajímavé osudy a neméně zajímavé bude sledovat, jestli tito hráči zámořskému stylu přivyknou. To je právě ta největší neznámá, protože Evropa je Evropa a NHL je NHL a vždycky se musí počítat i s případným neúspěchem a vždy je sázka na takové hráče risk. I proto se tito hráči ale nejprve podepisují zpravidla na krátkou dobu a za málo
Zajímavé na tom ale také je, jak se mění poměry v Edmontonu, který byl v tomto směru spíše jedním z těch konzervativnějších týmů a nejvíce prostoru zde vždycky dostávali převážně kanaďani, střídmě doplněni několika američany. Právě teď je na soupisce Oilers 11 evropanů. Pojďme se na naše etnikum podívat… Hráči z Evropy jsou švédové Klefbom, Larsson, Persson, Lagesson a Nygard (první čtyři jsou všichni obránci – zajímavá strategie…), finové Koskinen a Granlund, Němec Draisaitl, Švýcar Haas, Slovák Jurčo a Dán Patrick Russell. Kostra týmu tradičně kanadská, tady je zastoupení v podobě 16 hráčů a teď pozor – ani jeden Američan! V širším kádru ano, například Marody, Gambardella, Yamamoto nebo Caleb Jones, ale ti jsou nyní na farmě, takže jak říkám, nyní je stav američanů v současné soupisce roven nule.
Trenér Tippett bude nadále postrádat ještě útočníka Rileyho Sheahana, který stále ještě odpočívá po otřesu mozku způsobeným během kempu. Sheahan si tak na svůj debut v dresu Edmontonu ještě chvilku počká. Stav Tomáše Jurča, který absolvoval blíže nespecifikovaný lékařský zákrok je ještě nejistý a vypadá to spíš na jeho další absenci a i Jurčo si na první start v dresu Oilers nejspíš ještě počká až na venkovní trip. Spolu s týmem jinak stále ještě zůstává Dán Patrick Russell, který zazářil v kempu.
Zápas Oilers a Kings v Rogers aréně v Edmontonu začíná ve 4:00 SEČ.