Olejáře čeká dnes v noci třetí ze čtyř domácích zápasů v řadě. A zatím můžeme být spokojeni pouze s body v posledním zápase s LA. Ovšem ani v tomto utkání, a v tom předchozím proti Sens už vůbec, nelze překypovat žádnou radostí na předvedeným výkonem. Zkrátka a jednoduše po skvělém říjnu jsou listopad i prosinec výsledkově jako na houpačce, ovšem právě nyní se ukazuje, jak je bodový polštář z úvodu sezónu opravdu důležitý. Snad nejdůležitější zprávou před dnešním zápasem je však fakt, že se do sestavy mohl vrátit kromě Zacka Kassiana zejména Ryan Nugent-Hopkins. V jeho případě se ukazuje, jak moc je pro Naftaře důležitý, byť je zcela pochopitelně v dlouhodobém stínu super dua Connor McDavid – Leon Draisaitl.
Olejáři střídají dobrý výkon s horším, občas proložený nějakým tím výbuchem. Po prolomení dlouhé vítězné série z počátku sezóny rovněž body přibývají jako na pověstné sinusoidě. I tak jsou Oilers stále v čele Pacifické divize o tři body před dalším velkým překvapením Arizonou, Vegas jsou o další bodík zpět. Avšak další dva kanadští rivalové z Calgary a Vancouveru číhají v těsném závěsu a Sharks se po katastrofálním vstupu do nového ročníku ligy jakž takž vzpamatovali a vrátili si se do hry. Zpět tak zatím propadli pouze Ducks a trochu dle očekávání Kings. V porovnání celé konference drží Naftaři stále druhou pozici, byť bodově je na tom kromě Blues lépe už opět i Colorado. A co se postupové matematiky týče, tam je to 5 bodů k dobru, a onoho černého Petra drží zatím, ano, Calgary Flames. Inu jasného není vůbec nic a podobné excesy jako třeba ten s Ottawou bychom při konečném účtování mohli velmi draze zaplatit. Zkrátka pro uchování klidu a pohody by bylo dobré dnes dva body z ledu sebrat.
A to už jen proto, že Sabres mají v noho hodně těžký pozdě večerní zápas proti Canucks, po němž se ještě museli přesunout do Alberty. Mezi koncem včerejší bitvy a dnešním úvodním buly je tak časová prodleva cca něco málo přes 24 hodin. To Olejáři mají o den pauzy více, a to bez cestování k tomu. A jistě mohou být i psychicky v o trochu lepší kondici. Jak bylo psáno výše, výkon proti Kings nebyl nijak k velkému chválení, ale dva body přinesl. Vrátili tak Králům 14 dní starou potupu z jejich ledu a nenechali se zcela zdeptat nepovedeným střetnutím se Senators. To Buffalo hraje v Kanadě třetí venkovní zápas v řadě a oba předchozí ztratilo velmi těsně. Nejprve v Calgary mocný finiš nakonec přinesl jen nejtěsnější prohru 3:4, včera se ve Vancouveru historie opakovala a byla pro Šavle ještě o něco krutější. Tentokrát další mocný nádech v závěru sice zajistil prodloužení, a tedy bod do tabulky, ovšem vítězný gól kapitána Jacka Eichela v nastaveném čase byl pro předchozí faul nováčka v týmu přiševšího od Blackhawks Henriho Jokihariju, a co víc, v následné přesilovce zápas rozhodli domácí Kosatky.
Asi není v NHL moc jiných týmů, s nimiž by měli Olejáři tak pramálo společného jako s Buffalem Sabres. I když tato premisa již tak úplně neplatí. Před nedávnem se oba celky dostaly do stejných výkonnostních trablů, a tudíž tak před magickým draftem roku 2015 oba stejně usilovali o „McJesuse“ ,, tedy oba stejně v tomto výjimečném chlapíkovi viděli svého spasitele. Více k tomuto tématu najdete v jednom z našich starších příspěvků. Ovšem od této doby je i mezi Oilers a Sabres jistá rivalita. A to nejen mezi organizacemi, ale i mezi jedničkou tehdejšího draftu kapitánem Naftařů Connorem McDavidem (318 zápasů, 424 bodů – 147+277, +53) a Jackem Eichelem (316 zápasů, rovných 300 bodů – 120+180, ovšem -55). Oba svým týmům velí s „Céčkem“ na hrudi, tedy i Jack Eichel je za výkony svých spoluhráčů od loňské sezony přímo zodpovědný jako hlavní lídr na ledě, navíc první Kanaďan, druhý Američan. A zatím se zdá, že kanadský fenomén z Richmond Hill má stále navrch. Není to tak rovný střet dvou vrstevníků jako v případě Crosbyho s Ovečkinem, kde každý chvilku tahá pilku. McDavid již alespoň jednou svůj tým do PO dotáhl, stal se mistrem světa, posbíral několik individuálních trofejí, ihned se zařadil mezi největší hvězdy ligy. To Jack Eichel odehrál první tři sezóny v lepším průměru, až v té loňské, jakoby mu sebevědomí a výkony poskočily se oním jmenováním do role kapitána týmu, se zařadil mezi největší hvězdy NHL.
A je jasné, že se po něm budou chtít nejen individuální výsledky, ale valná podpora těch klubových. Vždyť Sabres hráli PO naposledy v sezoně 2010/2011, a to už ze současného kádru nepamatuje vůbec nikdo. A letos to na začátku sezóny vypadalo na velké vzepětí. Dařilo se, Sabres se pohybovali na špici Východní konference, ovšem pak přišel na začátku listopadu výlet do Stockholmu ke dvěma zápasům proti Bolts. Šavle oba ztratili, stejně jako českého útočníka Vladimíra Sobotku, a dostavil se pozvolný výsledkový propad. Momentálně sice Buffalo drží osmé postupové konferenční místo, ovšem širší střed Východní konference je nesmírně vyrovnaný a každé zaváhání znamená propad tabulkou. A i když v prosinci Sabres sebrali dva body za prohry v prodloužení jak včera, tak na začátku měsíce s Torontem, porazit dokázali pouze naprosto slabě a odevzdané NJ Devils. Skoro by se dalo říci, ideální konstelace proto, dnes Rogers Place vyplenit.
Nejproduktivnějším hráčem Šavlí je zmiňovaný Jack Eichel, celkově sedmý za 41 bodů (18+23, + 10). Následují se ziskem 26, resp. 25 bodů, dva talentovaní vrstevníci Victor Olofsson a Sam Reinhart. Další borci už jsou na tom bodově o poznání mnohem hůře, včetně zkušeného Jeffa Skinnera, kterému se letos zatím vůbec nedaří. Navíc po výborném vstupu do sezony se zranil Rasmus Dahlin, jednička draftu 2018 a drobná náplast na šrám zanechaný drfatem o tři roky dříve, který měl letos našlápnuto konečně se etablovat mezi nejepší beky ligy. V obraně je tak hlavním tahounem pětadvacetiletý Fin Rasmus Ristolainen, který však také nijak přehnaně nezáří. Jakoby ono nové jádro týmu, které mělo Buffalo opět jednou přiblížit prvnímu zisku SC v historii, potřebovalo ještě nějaký čas k dozrání, nebo spíše k vhodnějšímu doplnění staršími a zkušenějšími borci. Jak se zdám zjémana zkušenosti jsou zatím to, co současným Sabres nejvíce schází, a nezachraňuje to ani trápící se Kyle Okopso (pozor, na Oilers umí, ve 14 zápasech proti nim má bilanci 7+7!), ani dvěma SC ověnčený Connor Sheary. Když se k tomu připojí fakt, že ani jeden z dvojice gólmanů Linus Ullmark a velezkušený Carter Hutton brankářské statistiky nijak zásedně netrhá, osud týmu asi skutečně bude žít a padat s momentální formou jednoho muže, Jacka Eichela, ovšem i kdyby se postup nakonec podařil, v PO by to patrně asi stačit nemělo.
To Naftaři mají to štěstí, že tahouny mají dne dva, kteří rovněž svorně vedou tabulku produktivity NHL. O bod vpředu je tentokrát opět Leon Draisaitl. Zranění RNH roztrhlo tuto černou můru všech trenérů týmů NHL ve dví a na bodových hodech obou dvou je to znát. Zkrátka nikdo z jiných borců jim prostě vyhovět nedokáže a rázem zde ve dvou útocích máme dva zcela osamocené bijce, mnohdy v ledovém kolbišti zcela ztracené a vydan napospas úporné obraně soupeřů. Ještě, že stále fungují přesilovky, jejichž preciznost přihrála poslední dva body proti Kings (Nugenta-Hopkinse v první přesilovkové vozbě zatím skvěle nahrazuje Alex Chiasson). Dlužno podotknout že s jistým dílem velkého herního štěstí, milimetrového ofsajdu a výborného výkonu Mikko Koskinena. Ten tak zcela odčinil svůj nepovedený výkon proti Ottawě, kdy musel být z ledu dokonce v průběhu zápasu stažen. Určitě není dobrou vizitkou, že nejslabší tým Západu Olejáře přestřílel 36:20! Každopádně třetí domácí alternativní sada dresů zatím nese výsledkové štěstí.
Dnešní zápas můžete sledovat od 2:00 SEČ na obrazovkách Nova Sport. Oilers určitě bude chybět Matt Benning, soupeřům vedle Dahlina a Sobotky ještě Evan Rodrigues ,Tage Thompson a Matt Hunwick. Navíc v poslední době mají Sabres s Naftaři výrazně pozitivní bilanci. Včera si zápas s bilancí 80% úspěšnosti a šesti kousky v síti protrpěl zkušený Carter Hutton, dá se čekat, že dnes tak do brankoviště nastoupí jeho šestadvacetiletý švédský kolega.