Tak… První kolo jsme dokázali zvládnout a jsme o něco blíže svému snu, stejně jako několik ostatních týmů, kterých v honbě za Stanley Cupem zbývá již jen 8. Ne vždy ovšem postoupil favorit.
Mezi Torontem a Tampou asi nebylo favorita, i když Tampa vyhrála dva Stanley Cupy za poslední tři roky a Toronto naposledy přes první kolo postoupilo v roce 2004. Několik posledních let je také terčem posměváčků a tak se i letos „počítalo“ s tím, že opět neprojdou. Leč nestalo se! Co naplat, že Tampa hrála dobře a byla v tomto duelu lepším týmem, štěstí nestálo na její straně. Vždyť Leafs hned třikrát vyhráli až v prodloužení. Na to se ale historie ptát nebude a toto je prostě realita.
Stejně jako v případě souboje Bostonu a Floridy. Panthers si play off zajistili až v úplném závěru, kdy na Východě postupovali přes divokou kartu společně s Islanders na úkor Pittsburghu. Tady se čekalo, že Boston si s Panthers lehce poradí, protože tento rok byl v NHL pod jejich suverénní nadvládou a Bruins trhali rekordy jako listy z památníku. Nic také nenasvědčovalo opaku, protože Boston vedl v sérii již 3:1 a zbývalo jen udělat poslední krok. Ten se ale ukázal jako velmi těžký, protože Panteři šlápli do vrtule a třemi výhrami za sebou si postup uzmuli pro sebe a Bostonu tak zůstaly jen oči pro pláč. Musím říct, že ten poslední zápas jsem si musel pustit ze záznamu, protože mě zajímalo, kde prostě byla chyba… Bruins byli navíc postupu blízko i přes panteří dobývání, protože i v tom posledním zápase vedli ještě minutu před koncem a diváci v hledišti již odpočítávali vteřiny.
V prodloužení Carter Verhaeghe touto nenápadnou střelou poslal Boston na odpočinek:
Faktorů bylo víc. Například se vůbec nevedlo asi nejlepšímu brankáři základní části Linusi Ullmarkovi, který byl celou sezóny fantastický. V sedmém zápase ale ve finále nepodržel ani druhý brankář Jeremy Swayman, který ho nahradil. Dalším faktorem byl určitě Matt Tkachuk, který v sérii zaznamenal 11 bodů a vůbec byl jako utržený ze řetězu. Když si vezmeme výsledek trejdu mezi Calgary a Floridou, je tady jasný vítěz, protože Jonathan Huberdeau upadl do šedi a v jeho případě se nedá mluvit o ničem jiném, než o velkém zklamání. No a pak, Panthers prostě hráli dobře, jednoduché… Pokud Boston udrží tento tým, má příští rok velkou šanci na reparát, i když možná, že to bude již bez kapitána Patrice Bergerona, který se v létě bude rozhodovat, co s kariérou dál.
No a mezitím už Florida vyhrála první zápas v Torontu, to jsou panečku věci…
V sérii Caroliny s Islanders se překvapení nedělo. Carolina ukázala vyzrálý výkon, ostatně jako vždy v posledních letech a pro mne je jedním z favoritů. Co v tomto týmu dělá trenér Rod Brind´Amour za práci, je prostě neskutečné. I když i Islanders se musí zatleskat, protože předváděli dobrý hokej a evidentně jsou opět na cestě k návratu mezi špičku.
V souboji New Jersey a Rangers jsem překvapen. Rangers tuto sérii rozjeli ve velkém stylu, a když v New Jersey vyhráli dvakrát za sebou suverénně 5:1, zdálo se, že je vše jasné. Ale nebylo. Devils na oplátku vyhráli oba zápasy v New Yorku a tak dále a tak se šlo až do sedmého zápasu, kde Ďáblové excelovali, a musím říct, že postoupili naprosto zaslouženě, protože u Rangers mi chybělo srdce a Devils ho měli na správném místě.
Podívejte na první gól po akci dvojice Ondřej Palát – Michael McLeod (starší bratr našeho Ryana). To byla opravdu velká paráda a důkaz, že k úspěchu nepotřebuji Kanea, Tarasenka, atd… Stačí jeden McLeod… :o)
Duel Dallasu s Minnesotou byl atraktivní z důvodu, že proti sobě se postavili „stará“ Minnesota a „nová“ Minnesota, protože jak víme, Dallas je nástupcem Minnesoty North Stars. Fanoušci Divočáků tak měli o „důvod k nenávisti“ víc a tento duel měl náboj. Stars a Wild spolu rozehráli vyrovnanou partii, ale ke konci již Divočákům došel dech a Dallas potvrdil, že letošní sezóna je z jejich strany povedená a že ještě ještě končit nechtějí a někdo se s nimi ještě pěkně zapotí. Přesto jsem věřil spíše Minnesotě, která v základní části hrála pěkný hokej.
Prvním vyzyvatelem Dallasu budou Krakeni ze Seattlu. Překvapivé? Pro někoho ano, pro mě nikoliv. Ano, v některých sériích jsem opravdu čekal něco jiného, ale tady ani ne. Seattle vypadal dobře už v základní části hodně nebezpečně, naopak Colorado letos ani zdaleka nepředvádělo výkony z loňska a bylo spíše zklamáním, i když v poslední části se velice zlepšili a vypadalo to, že jsou zpět na koni. Já jsem si Kraken do prvního kola tedy přál, protože LA Kings pro mě byli velkým strašákem a těch jsem se opravdu bál a evidentně se ukázalo, proč. Seattle se mi tedy líbil, ale velkou rezervu měl v defenzivě a hlavně v brance, kde v základní části kvalita prostě nebyla a Kraken často nevěděli, na kterého z brankářů vsadit, protože stálou formu neměl žádný. Nakonec ale právě brankář Philipp Grubauer předváděl kvalitní výkony a měl na postupu přes Avs lví podíl. Obhájce Stanley Cupu je tak z kola ven a pro Seattle je postup přes ně ve své druhé sezóně samotné existence klubu úspěchem. Kór když si vezmeme, že v týmu Krakenů v podstatě není žádných hvězd.
A Kraken jsou v laufu dále, protože včera vyhráli na ledě Dallasu. Mimochodem, za Dallas vstřelil 4 branky veterán Joe Pavelski, který se tak stal v 38 letech nejstarším hráčem historie NHL, kterému se to povedlo. Přesto to ale na výhru nestačilo, protože Seattle vyhrál 5:4 PP.
Venku jsou tedy velcí favorité letošního ročníku Boston, Tampa, Colorado i Rangers. Vypadnutím Colorada i Tampy jsou nyní ze hry poslední tři vítězové Stanley Cupu a takto bychom mohli pokračovat až do roku 2006, kdy vyhrála Carolina, no ehm… Nad kým asi…
Dále je ve hře New Jersey, které naposledy získalo Stanley Cup v roce 2003, Dallas Stars jsou vítěz z roku 1999, Edmonton 1990 a Toronto 1967. Florida, Vegas a Seattle slavný pohár ještě nezískali.
Nyní k předposlední sérii mezi Vegas a Winnipegem. Ta byla nejjednoznačnější v celé lize a po výhře 4:1 na zápasy bylo Vegas prvním postupujícím týmem, přičemž Jets jim nekladli moc velký odpor. Ale vyhráli hned první zápas na ledě Vegas a ještě 5:1! Pak už to ale byla celkem jednoznačná záležitost. Ve Winnipegu není vše v pořádku. Podle trenéra Ricka Bownesse byla situace špatná již od února. Hráči mu posléze kontrovali a po různých vyjádřeních a slovních přestřelkách je situace nejspíše trochu napjatá. Že vše není v pořádku, ale věštil už předsezónní Bownessův krok, kdy z pozice kapitána týmu sesadil klubovou legendu Blakea Wheelera a nikoho nového neurčil. Podivné… Bowness prý prohlásil, že v klubu chce pokračovat. A já si myslím, že na jeho straně chyba nebyla, i když je to jen domněnka. Každopádně něco shnilého je v kabině Winnipegu.
Mimochodem Rick Bowness je opravdový trenérský veterán a zajímavostí je, že mezi lety 1980 – 82 za Winnipeg hrál jako hráč, mezi lety 1984 – 89 jako hlavní i asistent trenéra trénoval původní Winnipeg Jets a mezi lety 1999 – 2006 opět coby hlavní i asistent jejich nástupce Phoenix Coyotes. A víte, komu zde dělal asistenta? Samotnému Waynu Gretzkymu a jeho kolegou byl další asistent Grant Fuhr. Od roku 2022 je Bowness trenérem nových Jets…
A nyní ještě malý odskok k našemu sousedovi z Alberty – To samé jako o Bownessovi a Jets totiž mohl napsat i o Calgary, ale tady se ledy pohnuly, protože sotva trenérský veterán Darryl Sutter (kterého by většina fanoušků viděla nebo spíš neviděla raději na jeho ranči ve Vikingu) prohlásil, že chce v Calgary pokračovat, tak byl převčírem zbaven funkce a nejspíš už ho v NHL neuvidíme, nebo já si to alespoň myslím. Pikantní na tom je, že Sutterovi by teprve od příští sezóny začala běžet jeho nová dvouletá smlouva, kterou podepsal v říjnu. A také to, že v polovině dubna v Calgary skončil GM Brad Treliving, údajně hlavně kvůli sporům se Sutterem. A já se ptám – nemělo se to řešit nějak jinak? No, nejen ve Winnipegu, ale i v týmu Flames je něco prohnilého. Nebo bylo? Hráči údajně tvrdí, že za vším špatným stojí Sutter. Tak třeba se teď v Calgary opravdu pročistí vzduch. Nyní tam každopádně kromě nového generálního manažera budou hledat i nové trenéry.
Zpět k Vegas. Vegas Golden Knights jsou druhým nejmladším týmem NHL a letos hrají svoji pátou sezónu a do play off se neprobojovali pouze loni. Ve své druhé sezóně 2019/20 vypadli ze hry až v konferenčním finále (1:4 s Dallasem) a o rok později v covidové sezóně, kdy byly divize proházené vlastně také, jen se tomu říkalo semifinále Stanley Cupu (2:4 s Montrealem). Letos vyhráli Západní konferenci se 111 body a Oilers je naháněli až do konce a stačila jediná prohra navíc a bývalo se to povedlo.
Golden Knights se celou sezónu prali se zraněními opor a hlavně obsazením brankářského postu. Původní jednička Robin Lehner vynechal celou sezónu po plánované operaci kyčle a předtím bojoval se svými démony. Laurent Brossoit se zranil také a na dlouho. Nováček Logan Thompson už v minulé sezóně ukázal, že v něm je zajímavý potenciál a to nakonec potvrdil. Thompson si uzmul pozici jedničky a předváděl takové výkony, že si vysloužil i nominaci do All-Star Game. Jenže i Thompson se nakonec zranil a tak otěže převzal Adin Hill. A hádejte co – i on se zranil. GM McCrimmon během uzávěrky přestupů získal z Los Angeles veterána Jonathana Quicka a do dvou zápasů kvůli neobvyklé marodce do NHL nakoukl i český brankář Jiří Patera!
S Jonathanem Quickem se počítalo, že nejspíš bude pro play off jedničkou, ale krátce před koncem základní části se uzdravil Brossoit a právě na něj trenér Bruce Cassidy trochu překvapivě ukázal jako na jedničku týmu pro vyřazovací boje. Kór když Brossoit odehrál letos pouze 11 zápasů, z toho 8 v období od 26. března do 14. dubna. V první sérii Brossoit odchytal všechny minuty a pomohl týmu k postupu a veterán Quick se do branky vůbec nedostal. Je jasné, že Brossoit bude i nadále brankářem no.1 a myslím si, že právě tady bude největší slabina Vegas. Ne, že by byl Brossoit špatný brankář, ale moc toho neodchytal a v play off kromě této sérii chytal pouze jediný zápas v roce 2017 v dresu Edmontonu.
Laurent Brossoit se nyní postaví proti svému bývalému týmu a představí se ve městě, kde strávil mnoho let. Už v mládežnickém věku hrál 5 let ve WHL za Edmonton Oil Kings. Na draftu 2011 si ho ale vybral rival z Calgary, za které ale Brossoit nikdy nenastoupil. Naopak, tehdejší GM Edmontonu Craig MacTavish ho přivedl zpět, ale bohužel to bylo v rámci trejdu, kdy k hlavnímu rivalovi putoval oblíbený český obránce Ladislav Šmíd. To dodnes považuji za jeden z nejhorších edmontonských trejdů a asi nejen já. Nejen, že Šmídova kariéra od té doby nabrala pozvolný pád, tak Oilers přišli o jednoho z největších srdcařů a bojovníků, kteří v Edmontonu kdy hráli a v podstatě za hubičku. Brossoit se v Edmontonu nikdy neprosadil a i když tu odchytal 4 sezóny, celkem to bylo pouze 28 zápasů v ZČ a 1 v play off. Poté podepsal jako volný hráč ve Winnipegu, kde byl tři roky a poslední dva je ve Vegas. Brossoit ale nikdy neodchytal víc než 24 zápasů v sezóně, což je jeho maximum z loňské sezóny. Není to málo Antone Pavloviči??? Celkem má Brossoit v NHL od roku 2014 odchytáno pouze 122 zápasů. Proto říkám, že právě zde vidím rezervy.
Ano, můžete namítat, že my zase máme nezkušeného Skinnera a já také nebudu nic namítat, jenom to konstatuji.
V defenzivě jsou ale jinak Golden Knights silní a budou houževnatým protivníkem. Alex Pietrangelo je jasnou volbou na modrou čáru při přesilovce i prvním oslabení. Pietrangelo má už Stanley Cup, když k němu coby kapitán dovedl St.Louis Blues v roce 2019. Jeho parťák z prvního páru Alec Martinez je v posledních letech jedním z nejvíc blokujících hráčů ligy. Martinez letos tuto dle mne nedoceněnou disciplínu vyhrál s 244 bloky. Také druhý nejlepší blokař ligy je z Vegas a je jím Brayden McNabb se 197 bloky. Martinez je tak lepší než druhý hráč ligy o 47 zblokovaných střel a navíc má ještě 30 plusových bodů v účasti na ledě, což je 15 místo v lize! Nejlepším hráčem v bodování účasti na ledě je z týmu Edmontonu Mattias Ekholm z 28 plusovými body, ale ten to dokázal ve dvou týmech, čili Edmontonu a Nashvillu. Ve zblokovaných střelách je pak ještě sedmý Pietrangelo se 176 bloky. Čili tři hráči Vegas mezi první sedmičkou ligy.
Statistika zblokovaných střel se v NHL eviduje od sezóny 1999/00 a loni se stal nejlepším blokařem edmontonský Kris Russell (čti “Rasl“, ne “Rusel“, jak říkal pan Havrilla…). Tehdy to byl v Rogers Place sváteční večer, kdy byl Kris Russell za pokoření tohoto mezníku oceněn. Russell ale po sezóně v Edmontonu po 6 letech věrných služeb skončil a i když oficiálně neukončil kariéru, letos nikde nehrál a tak se to asi stejně brzy stane. Russell tak nejspíš skončí kariéru s 2044 bloky. Russell přišel letos o prvenství v této disciplíně, když ho překonal obránce Toronta Mark Giordano, nyní s 2078 bloky. Marc-Edouard Vlasic ze San Jose má 2036 bloků a tak Russella překoná již příští sezónu. Čtvrtý je Duncan Keith, v současnosti trenér hráčských dovedností v oddělení hráčského rozvoje v Edmontonu, loni ještě hráč Oilers který v Edmontonu s 2010 bloky ukončil kariéru. Toliko bloky a jdeme do útoku…
Kde je mezi Vegas a Edmontonem rozdíl, to je pak útok, kde má navrch Edmonton, který vstřelil o 52 gólů v ZČ více, než Vegas. Nejproduktivnějším hráčem Vegas byl Jack Eichel s 66 body, ale jen v 67 zápasech, abychom mu nekřivdili. Druhý Chandler Stephenson měl 65 bodů. Oproti tomu na druhé straně McDavid 153 bodů, Draisaitl 128, Nugent-Hopkins 104, Hyman 83. Všichni čtyři překročili svá dosavadní bodová maxima. Zpět ve hře je kapitán Golden Knights Mark Stone, který v sezoně ne jednou, ale hned několikrát laboroval se zraněními.
Phil Kessel je současným iron manem NHL, když drží nejdelší šňůru odehraných zápasů v řadě. Rekord donedávna držel Keith Yandle s 989 zápasy, ale poté vypadl ze sestavy Flyers a Kessel tak byl dalším v pořadí a překonal jej v říjnu 2022. Kessel má nyní 1064 zápasů v řadě, dalším v pořadí je Brent Burns se 761 zápasy. Edmonton také takového iron mana míval a byl to opravdu iron man, protože celou dobu hrál bez helmy. Už asi tušíte, že to byl Craig MacTavish, jenž měl sérii mezi lety 1986 – 1993, všechny zápasy v dresu Edmontonu. MacTavish tehdy sérii utnul kvůli zranění zad a tehdy to byla druhá nejdelší série v historii ligy.
Kessel do Vegas přišel před sezónou, když se o něm spekulovalo i v souvislosti s Edmontonem. Ve všech zápasech (jak jinak) zaznamenal 36 bodů a je jasné, že jeho sláva je již na ústupu.
Trenér Bruce Cassidy má na marodce brankáře Logana Thompsona a obránce Braydena McNabba. Ten ale dnes na tréninku byl, takže by nakonec nastoupit mohl.
Edmonton vyhrál v sérii nad Los Angeles 4:2 a do sedmého zápasu jako loni se tedy nešlo. Že to ale bylo sakra těžké, tak o tom tedy vůbec žádných pochyb. Ono to také mohlo skončit všelijak. Rozhodujícím momentem byl nejspíš čtvrtý zápas, kdy Kings v zápase vedli již 3:0 a kdyby v tomto zápase vyhráli, pak by šli do trháku 3:1 a to by už bylo hodně složité, i když Florida to otočit třeba dokázala… V tomto zápase se to ale asi zlomilo. Trenér Woodcroft po první třetině vystřídal Campbella za Skinnera, Oilers vyrovnali na 3:3 a pak se šlo za stavu 4:4 do prodloužení, kde rozhodl Zach Hyman. Stav byl pak 2:2 na zápasy a pak už si to Edmonton vzít nenechal a dokončil to… Řekl bych, že největší slabinou Kings byl nakonec brankář, protože Joonas Korpisalo pustil několik laciných gólů a myslím si, že s kvalitnějším brankářem by Kings byli daleko těžším oříškem a možná, že bychom měli ještě problémy postoupit. Korpisalo u mě zkrátka není brankářem, na kterého se dá spolehnout, což ukazoval i v Columbusu, kde ostatně nebyl ani jedničkou. A když se před sezónou mluvilo o tom, že by právě on mohl přestoupit do Edmontonu, tak jsem se děsil.
Poslední zápas rozhodl svým gólem Kailer Yamamoto a sklidil od toho pochvalu od Klima Kostina:
Kings ale byli každopádně houževnatým a nepříjemným soupeřem a trenér Todd McLellan si zaslouží uznání za to, co v posledních dvou letech s tímto týmem udělal a odvádí tam opravdu dobrou práci.
Dobrou práci ale odvedl také trenér Jay Woodcroft, který si sérii s Kings pochvaluje: “Jsem na náš tým hrdý. Jsme si sami sebou jisti a jsme si jisti tím, jaká příležitost před námi nyní je. Chápeme, že ne vždy to bude lehké. Je to v pořádku, že je v tom příběhu také nějaké drama.“ Tady má sice tréňa pravdu, ale ty nervy pak,… Woodcroft pokračuje: “Myslím si, že první kolo play off je jedinečný zážitek a nemohu Kings dostatečně pochválit, protože odehráli opravdu tvrdou sérii. V tom způsobu, jakým zápasy hrají, jsou opravdu velmi jedinečným týmem, ale my jsme na to byli připraveni. Změnili jsme naši hru, abychom se tuto výzvu pokusili splnit, a nakonec jsme to my, kdo jde dál.“
Mattias Ekholm se s tím naopak moc nepáře: “Osobně si myslím, že jsme byli lepším týmem po celou dobu. Když se podíváte na všechny jednotlivé zápasy v průběhu 60 minut, tak nám byli v patách, ale myslím si, že většinou jsme byli lepším týmem my.
Ken Holland jako generální manažer vyhrál svoji 26 sérii play off, čímž se dostal na 6. místo mezi GM v hostorii NHL. První je edmontonská legenda Glen Sather se 41 sériemi.
LA Kings se o další pokus můžou pokusit za rok, ale Oilers jdou dál a nyní je čekají Vegas Golden Knights a pro tým začíná nová výzva. Nyní opět Trenér Woodcroft: “Chvíli si to užijete, a pak se vaše mysl zaměří na další sérii a přípravu na opravdu dobrý tým Vegas Golden Knights, který z nějakého důvodu skončil první v konferenci. Takže naše přípravy již začaly.“
Edmonton a Vegas se v play off ještě nikdy nesetkali a toto bude jejich první dostaveníčko. V sezóně vyhrál třikrát Edmonton, ve třech zápasech ale byl rozdíl pouze jediného gólu, takže vyrovnané partie se dají čekat i nadále.
Výhodou pro Oilers je, že měli čas si odpočinout a nabrat síly, protože po konci série s LA se nevrátili zpět do Edmontonu, nýbrž zůstali v Kalifornii v tréninkovém centru, patřícímu LA Kings, kteří Edmontonu ochotně pomohli. Určitě pomohly i dobré vztahy obou trenérů a velkých přátel Jaye Woodcrofta a Todda McLellana. Tým tak nemusel zbytečně cestovat a mohl spolu strávit volný čas. K tomu kapitán Connor McDavid: “I když se jedná o dva týmy z Pacifické divize, tak se zrovna nejedná o nejkratší lety (jde o zhruba tříhodinový let – pozn.red.). Myslím, že kdykoli můžete omezit svůj čas v letadle, tak je to dobrá věc.“ Tento stav si pochvaluje trenér Woodcroft: “Jsme vděční, že nám LA Kings zpřístupnili své tréninkové zařízení a myslím, že je dobré, že je tým pohromadě a můžeme se soustředit na to, co je potřeba. Myslím, že to bylo dobrých pár dní.“
Vegas vyřadilo Winnipeg rychle, takže je také odpočaté. Nyní opět Connor McDavid: “Jo, my si odpočineme, oni si odpočinou taky. Byli teď chvíli mimo, takže oba týmy by měly být zdravé a odpočaté a mít spoustu energie.“
- Leon Draisaitl má 70 bodů ve 43 zápasech play off a má v nich průměr 1,63%, což je druhé místo v historii ligy za Waynem Gretzkym (1,84%).
- Draisaitl má dále 14 tříbodových zápasů v play off, což je nejlepší počin NHL vůbec!
- A do třetice Leon Draisaitl. Ten v sérii proti Kings vstřelil 7 gólů, čímž v bodování franšízy vyrovnal mimo jiné i Evandera Kanea, který to samé dokázal loni. Mark Messier dokázal vstřelit 8 gólů v roce 1983 Calgary a suverénně nejlepší je Jari Kurri, který v roce 1985 proti Chicagu vstřelil 12 gólů.
- Oilers v sérii proti LA Kings vstřelili 9 přesilovkových gólů, což je třetí místo v klubové historii. O jeden gól více dokázali týmy z let 1987 – proti Winnipegu – 10 gólů a 1992 – proti LA Kings – taktéž 10 gólů.
- Pokud Oilers vedou v sérii 3:2 na zápasy, pak mají za celou dobu své historie skóre 12:1. A pokud série startuje doma, tak 5:0 na zápasy. Uvidíme, jestli se na tento ukazatel budeme dívat i v sérii s Vegas.
Téměř celou sérii proti Kings Oilers odehráli bez Mattiase Janmarka, který se zranil hned v prvním zápase zblokováním střely a poté již nenastoupil. Janmark již ale několik dní trénuje a do prvního zápasu je údajně připraven a nyní už to tedy bude na rozhodnutí trenéra To je dobrá zpráva pro naše oslabení, kde hraje v prvním páru s Nugentem-Hopkinsem. Janmark přišel do Edmontonu před sezónou právě z Vegas.
Nejnovější zprávou je, že do prvního týmu byla povolána další várka hráčů z Bakersfieldu. Jsou jimi obránce Philip Kemp a útočníci James Hamblin a Raphael Lavoie. Hamblin měl výborný předsezónní kemp a byl v týmu až téměř do startu ligy, kam se nakonec přecejen podíval a letos v NHL debutoval, ale v 10 zápasech nebodoval a většinu sezóny odehrál v Bakersfieldu. Volba ze 2. kola draftu 2019 Raphael Lavoie měl výborný ročník a s 25 góly se stal nejlepším střelcem Kondorů a v 61 zápasech zaznamenal 45 bodů a jsem na něj velmi zvědavý na kempu před další sezónou, protože vypadá opravdu velmi dobře a myslím, že jeho čas právě přišel… Lavoie a Kemp jsou povoláni vůbec poprvé v životě.
V Edmontonu se nyní s prvním týmem již připravují jejich dříve povolaní kolegové Pickard, Rodrigue, Dineen, Niemelainen, Malone a Holloway. Během play off nejsou prakticky žádné limity na velikost soupisky a tak na soupisce Oilers jsou nyní 4 brankáři, 10 obránců a 17 útočníků.
V základní části byli Oilers nejlepším týmem na využití přesilovek s 32,4%. Druhé Toronto mělo až 26%. Náš soupeř z Las Vegas byl na 18. místě s využitím 20,3%. Nejhorší byla Philadelphia s 15,6%. V bránění oslabení na tom oba kluby byly velmi podobně –Vegas 19. místo a 77,4%, Edmonton 20. místo a 77%.
Po prvním kole play off je Edmonton opět v přesilovce nejlepší a teď pozor – využití neuvěřitelných 56,3%! Druhý Winnipeg má 41,7%, Vegas je až na 10. místě s 18,8%. V oslabení je Edmonton na 12. místě s 66,7%, Vegas až na předposledním 15. místě s 58,3%.
Marodka Oilers je až na dlouhodobé marody Klefboma se Smithem, se kterými se už nejspíš ani nepočítá prázdná.
V brance nastoupí Stuart Skinner.
Dnešní zápas se hraje T-Mobile Aréně v Las Vegas a začíná ve 3:30 SEČ. Vysílá ho Nova Sport 1.
Druhý zápas se nakonec nehraje v pátek, ale až v sobotu v 1:00 SEČ, třetí v Edmontonu v pondělí ve 2:30 SEČ a čtvrtý ve středu ve 4:00 SEČ.
A ještě připomínám, že již za 5 dní, 8. května se v New Jersey ve studiu Networku bude konat los prvního kola draftu 2023 ve 20:00 místního času, takže jestli dobře počítám, tak to bude ve 2:00 SEČ. Kdo bude mít štěstí a vybere si Bedarda a další talenty jako Fantilliho nebo Mičkova?